Už letmý pohled na pulty knihkupectví prozradí, že publikace o genocidě evropských židů jsou žádané, což dokazují i úspěšné ediční řady některých nakladatelství zaměřených výlučně na tuto událost. Z tohoto pohledu by kniha Pavla Barši Paměť a genocida mohla zapadnout mezi tuto většinu. Byla by to škoda, protože názvem knihy se veškerá podobnost s ostatními tituly vyčerpává. Většina prací se zaměřuje na samotnou událost evropské genocidy, kterou pak analyzují z různých pohledů. V množství a variabilitě různých přístupů lze však vysledovat určitou jednotu. Jsou preferovány určité typy pramenů, otázek a hypotéz. Vzhledem k tomu, jak je nyní chápána genocida evropských židů, je velmi pečlivě, nikoliv však vždy kriticky, sledováno, jak se o tomto tématu píše. Překročit tento paradigmatický přístup znamená riskovat přinejmenším mlčení ze stran akademické obce a případně nařčení z neúcty a nevkusu. Zejména se to pak týká pokusu analyzovat nikoliv genocidu evropských židů, ale proměny její následné interpretace. Psát o tom, jak se o něčem píše, vždy „zavání“ konstruktivismem, což je často přijímáno s podezřením. To může být také důvod, proč máme u nás k dispozici velmi málo podobných prací.
...
Argo, Praha 2011, 284 s., 289 Kč