Zatím poslední rozsáhlé „překódování“ veřejných prostor nastalo v souvislosti se společenskými změnami po sametové revoluci. V pražském prostředí vykonala v tomto nemalý kus práce komise odborníků spolupracujících s tehdejším Národním výborem hlavního města Prahy (NVP). Většinou se podařilo obnovit status quo ante či zavést neutrální místní názvy. Existují však případy, kdy bující politické zájmy přinesly kontroverzní výsledky. Za jeden z nich lze považovat dnešní náměstí Winstona Churchilla. Toto prostranství na rozhraní Nového Města a Žižkova poblíž Hlavního nádraží má co do pojmenování barvitou historii. Dominantní stavbou, která určila první název, je funkcionalistická budova Všeobecného penzijního ústavu (dnešní Dům odborových svazů) pocházející z třicátých let 20. století. V souvislosti s obsazením této budovy Ústřední radou odborů (ÚRO) neslo náměstí od roku 1955 jméno Gustava Klimenta (1889–1953), předního činovníka ROH a ministra průmyslu v letech 1948–1952. S iniciativou vybudovat pomník Antonínu Zápotockému přišlo vedení odborů již v roce 1973, kdy v únoru sekretariát ÚRO schválil podrobný řád umělecké soutěže, z níž měl vzejít ideově i výtvarně hodnotný návrh pomníku, který v postavě Antonína Zápotockého přesvědčivě vyjadřuje význam jeho osobnosti jako předního komunistického politika, bojovníka za práva dělnické třídy a pracujících… Finální podoba stojící figury měla být odlita z bronzu a umístěna před sídlo ÚRO do prostoru náměstí. Celá schvalovací procedura vyvrcholila v březnu 1973 na předsednictvu ÚV KSČ a 1. května byla soutěž vyhlášena.
...