Významnou součást středověkého arabského a perského písemnictví představuje tzv. adabová literatura, tj. žánr usilující o to spojit příjemné s užitečným, čili čtenáře pobavit, avšak zároveň poučit. Próza adabu bývala nezřídka prokládána poetickými vsuvkami a zahrnovala velmi širokou škálu oborů, kancelářskými manuály počínaje a historickými či biografickými souhrny zdaleka nekonče. Patří do ní rovněž tzv. zrcadla princů (fűrstenspiegel), tj. didaktické příručky, jejichž autoři poskytovali komplexní návod, jak poutavou cestou vychovávat a vzdělávat budoucího vladaře. Tyto spisy se ve středověku těšily přízni nejen vzdělanců, ale především mocných, a mezi jejich autory vpravdě vyniká „trojlístek“ zvučných jmen: Nizámí Arúzí, Kajká’ús a Nezámolmolk. Shodou šťastných náhod byla díla prvních dvou autorů do češtiny přeložena a komentářem opatřena již v sedmdesátých letech minulého století, a to zásluhou Věry Kubíčkové–Stivínové a Jiřího Osvalda (Nizámí Arúzí: Naučení korunnímu princi aneb čtyři rozpravy, Praha 1974; Kajká’ús: Kniha rad, Praha 1977 – reprint Nestor, Bratislava 1999). Vydání Pojednání o politice (Sijásat-náme) tak navazuje na práci renomovaných íránistů, což nabízí čtenáři nejen možnost srovnávání, ale především poznání středověké muslimské společnosti, o níž tato díla vypovídají především.
...
Přeložil a studii napsal Zdeněk Cvrkal, Academia, Praha 2011, 340 s., 325 Kč