V úterý 31. května 1892 přicházely jako každý den skupiny horníků k dolům v Březových Horách, aby nastoupily na odpolední směnu. Nikdo z nich tehdy ještě netušil, že zanedlouho se stanou svědky dramatu, který vstoupí do historie jako nejstrašnější důlní katastrofa na světě. Na dvacátém devátém patře dolu Marie se čtyři horníci chystali vystoupit na povrch, jeden z nich si právě čistil olejový kahanec a zbytek starého, ještě rozžhaveného knotu, odhodil, a ten zapadl do sklípku. Požár a dým, který od starého knotu vznikl se začal postupně šířit do dalších dolů. Kolem druhé hodiny odpolední byl požárem zasažen důl císaře Františka Josefa, dále doly Vojtěch, Prokop a Anna. Ačkoliv představitelé dolů ihned zahájili záchranné práce, všude vládl chaos a panika. Bilance neštěstí byla hrozivá, téměř z devíti set horníků se jich 318 nevrátilo. Poslední oběť katastrofy byl pak horník Václav Krátký, který zemřel v příbramské nemocnici 9. června.
...