Dějiny a současnost

Víkendová příloha Lidových novin Orientace z 13. srpna 2011 přinesla několik tematických článků věnovaných 50. výročí stavby berlínské zdi. Historik Petr Luňák se v nejrozsáhlejším textu zabýval výstavbou zdi coby vážnou mezinárodní krizí, která mohla vyústit v další světový válečný konflikt. Pavlína a ­Petr Kourovi pak popisují důsledky této krize na československé obyvatelstvo, které v obavě z jaderné války vykupovalo z obchodů trvanlivé potraviny, a zejména sůl, aby se na předpokládaný konflikt připravilo. Germanista Tomáš Dimter sleduje ve svém článku odraz berlínských událostí v německé literatuře. V témže vydání Orientace je publikován i rozhovor s historičkou všedního dne Marií Mackovou o způsobech letní rekreace Čechů v době před sto lety. (jde)

Páteční magazín Víkend Hospodářských novin se snaží každý týden přinášet rozhovory s osobnostmi, které jsou mistry ve svém oboru, a přesto o nich veřejnost zpravidla neví. Daří se tak popularizovat i oblast činnosti, v níž zpovídaný odborník působí. Kupříkladu ve Víkendu HN 26 (1. 7. 2011) si čtenáři mohli přečíst rozhovor s Renatou Landgráfovou, egyptoložkou a lingvistkou, Jednou naložit mumii nestačí. Badatelka, která se podílela na rozluštění „kuchařky“ egyptských balzamovačů, vypráví nejen o své cestě k tomuto oboru, ale třeba i o tom, jak se současná politická situace na severu Afriky podepsala na stavu místních nalezišť… O Řízení šťastných náhod ve svém životě vypráví také Harry Pollak, který se narodil v Semtíně u Votic, za druhé světové války sloužil v čs. jednotkách na Západě, po válce opět na Západ odešel a v sedmdesátých letech se významnou měrou podílel na záchraně automobilky Aston Martin. S druhou světovou válkou a obdobím těsně následujícím je spojen rovněž osud Alana Turinga, počítačového průkopníka, jehož osud shrnuje Jan A. Novák v článku Jablko smrti Alana Turinga a uvádí tak i možnou interpretaci nakousnutého jablka v logu firmy Apple. (ivc)

O komerční síle insignií třetí říše se „do terénu“, na bleší trh v Buštěhradě (pár set metrů od Lidic), šla přesvědčit reportérka Respektu Bára Procházková a v článku Byznys se značkou SS (Respekt 33/2011) přibližuje svět vášnivých sběratelů, kteří se od neo­nacistů liší třeba i tím, že dají přednost originálu bez hákových křížů a lebek, spokojí se s autentičností předmětu… Rovněž se dotýká legislativního zázemí tohoto typu obchodu a toho, jak se liší u nás a kupříkladu v Německu. Stranou nezůstala ani otázka po tom, proč je právě zlo (hnědé i rudé) tak moc komerčně přitažlivé. (ivc)