Doubravka Olšáková (DaS 5/2011) v recenzi mé knížky vzpomínek „Naděje se vzdát neumím“ o mé výpovědi uvádí: „Padesátá léta se nesla v přesvědčení pozvolného naplňování a realizace svůdné myšlenky socializmu...” Jenže právě tohle má knížka uvádí výslovně pro „předúnorové” období, zřetelně oddělené od poúnorového zvratu: „Po válce, a, až do únorového zvratu v roce 1948, to vypadalo, že se začínají naplňovat naše nejvznešenější sny o vývoji k socialismu.... Vítali jsme také u nás vyhlašovanou cestu k socialismu demokratickou cestou..." ( s. 87) „I únor jsem přijal jako odražení pokusu o zvrat tohoto vývoje a příslib, že bude pokračovat. Postupně ale začínaly houstnout mraky a ozývalo se varovné hřmění, že vývoj se začíná ubírat jinak a jinam....“ (s. 88).
...