Dějiny a současnost

Před čtyřmi lety u nás vyšla kniha polského novináře Mariusze Szczygieła s příhodným názvem Gottland, ze které se záhy stal bestseller. Autora zaujalo několik příběhů spjatých s českou historií 20. století, které převyprávěl z pohledu člověka, jemuž příslušnost k jinému národu umožňuje nadhled a neotřelé vidění. Nyní se Szczygieł představuje českému čtenáři novou knihou. Publikace s názvem Udělej si ráj (přeložila Helena Stachová, Dokořán / Jaroslava Jiskrová – Máj, Praha 2011) se tentokrát zabývá českou současností. Kromě několika portrétů známých Čechů (např. Jan Saudek, Halina Pawlovská či David Černý) se pokouší postihnout hlavní charakteristiky polského a českého národa. Své úvahy ilustruje i zdánlivě banálními, zato však velmi vtipnými postřehy z každodenního života. K nejsilnějším pasážím patří část, v níž takřka reportážním způsobem popisuje návštěvu papeže Benedikta XVI. v naší zemi, současně rozmlouvá s českými věřícími i s lidmi bez vyznání, a poté uvažuje o příčinách a důsledcích českého ateismu, Polákům těžko pochopitelném. S tímto tématem je pak spojena i část knihy o vztahu Čechů k umírání a fenoménu smrti vůbec. Szczygieł, jenž sám sebe označuje za „čechofila“, se ovšem nikde nedopouští ironických poznámek, byť by byly sebevíce nasnadě – jeho text působí spíše jako lehce okouzlený i trochu udivený cestopis ze země, kterou má rád a ve které jej nepřestávají fascinovat odlišnosti od jeho vlastní kultury. (jde)

Podle naučných encyklopedií je matematika věda zabývající se z formálního hlediska kvantitou, strukturou, prostorem a změnou; mezi jinými vědami se vyznačuje nejvyšší mírou abstrakce a přesnosti. Jejích poznatků je dosahováno výhradně použitím logiky, a proto mají matematické texty často strukturu definice, věty, důkazu. Díky těmto vlastnostem je matematika mnohdy označována za „královnu věd“. Historie matematiky sahá až do pravěku, velký rozvoj prodělala v antickém Řecku a posledním významným obdobím jejích dějin byl přelom 19. a 20. století, kdy vznikla teo­rie množin a matematická logika. Ke zmenšení všeobecně rozšířených obav z matematiky může přispět vydání překladu knihy Matematika. 50 myšlenek, které musíte znát (přeložil Jozef Koval, Slovart, Praha 2011) z pera známého amerického historika matematiky a autora životopisných děl Tony Crillyho. Padesát jasných a stručných esejů podává výklad hlavních matematických pojmů. Seznamuje se zrodem matematiky od egyptských zlomků po římské číslice, zábavně odpovídá na otázky, co je nula, množina, mocnina, odmnocnina, nekonečno, grupa, matice, dokonalá čísla a prvočísla, jaký praktický význam mají kalkulus, statistika a algebra. Objasňuje velkolepé myšlenky, jako jsou teorie relativity či teorie chaosu, vysvětluje mystický význam čísla pí, Fibonacciho posloupnosti či záhadného zlatého řezu. Publikace potěší všechny, které matematika baví a zajímají se o ni; snad zbaví obav a nechuti i ty, kteří ji jaksi „nemusí“. (tes)

Od roku 2007 vycházejí v časopise A2 články literárního historika a teoretika Petra A. Bílka, ve kterých autor reflektuje aktuální dění v literárním, akademickém i společensko-kulturním provozu. V nakladatelství Pistorius & Olšanská nyní vydali tyto krátké texty sebrány do knížky s názvem Mikešova aféra a jiné případy. Kapitoly o zaneřáděném kulturním prostoru (Příbram 2011). Čtení to není bůhvíjak povzbuzující – čtenář, který zná některý z textů již z časopisu, dobře ví, že Bílkovy publicistické reflexe jsou především vyjádřením frustrace, naštvanosti a zloby, jež se dostavují, když pozoruji, co se ve sféře naší soudobé kultury a vzdělanosti děje. (jde)

Asociace učitelů dějepisu (ASUD) oslavila v loňském roce dvacáté výročí od svého vzniku. Aby však nedošlo k omylu: ASUD byl oficiálně založen až v roce 1995, nicméně již od roku 1990 začal v rámci znovuobnoveného Historického klubu působit učitelský odbor, který se stal jádrem budoucí profesní organizace učitelů dějepisu. Vzpomínkový sborník Co není zapsáno jako by nebylo... Ohlédnutí za dvaceti lety Asociace učitelů dějepisů (UO HK – ASUD) (1990–2010) (ASUD, Praha 2010), který sepsala Helena Mandelová přináší v jednotlivých kapitolách kompletní přehled činnosti Asociace od jejího vzniku až po současnost. Nechybí ani kapitola věnovaná prehistorii sdružení, která sahá do poloviny sedmdesátých let 20. století, kdy pozdější zakladatelé dějepisné ­asociace opustili vysoké školy a vstoupili do praxe. Již tehdy pociťovali potřebu profesní organizace, která by byla schopna – v rámci tehdejších možností – čelit ideologickému tlaku na učitele. Závěrečnou část sborníku tvoří přílohy, které evidují jednotlivé vzdělávací semináře, historické exkurze, vydané sborníky a uspořádané konference. Jen letmý pohled do přílohové části svědčí o tom, že činnost členů Asociace byla a je úctyhodná. (eb)