Robert Sak, Salon dvou století. Anna Lauermannová-Mikschová a její hosté, Paseka, Praha – Litomyšl 2003, 280 s., 259 Kč
Kniha podává obraz jedinečného českého literárního salonu, který po několik desetiletí vedla Anna Lauermannová-Mikschová (1852–1932) a kterým za tu dobu prošlo přinejmenším sto dvacet osobností kulturního života (mj. Rieger, Vrchlický, Sládek, Zeyer, Karásek ze Lvovic, Otakar Theer, Hanuš Jelínek, Otokar Fischer, Miroslav Rutte, Arne Novák, Rudolf Medek, Karel Čapek aj.). Čtenáři se tak poodhaluje jedna napůl zapomenutá, nesmírně však bohatá a zajímavá kapitola z historie českého literárního i společenského života.
Verena von der Hayden-Rynschová, Evropské salony. Vrcholy zaniklé ženské kultury, přeložila Zlata Kufnerová, H+H, Praha 2005, 196 s., 230 Kč
Literární salon patří k fascinujícím jevům evropských kulturních dějin. Od svých prvotních forem za italské renesance až po zánik počátkem 20. století vytvářel prostor pro ženskou kulturu a vybraný životní styl. Tuto společnost, v jejímž středu byla vždy dáma, charakterizovaly duchaplné myšlenkové rozlety, intelektuální lesk, vzrušující erotično i odvážná politická revolta. Kniha zobrazuje bohatou tradici i kosmopolitní charakter této kulturní sféry a seznamuje s jeho nejpůvabnějšími ženskými osobnostmi.
Helena Lorenzová – Taťána Petrasová (eds.), Salony v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 18. plzeňského sympozia, Koniasch Latin Press, Praha 1999, 274 s., 203 Kč
Sborník příspěvků z 18. ročníku mezioborového setkání k problematice 19. století v Čechách, pořádaného ve dnech 12.–14. března 1998 Ústavem dějin umění AV ČR a Archivem města Plzně. V publikaci jsou zastoupeny kromě domácích příspěvků z dějin umění a estetiky, jazykovědy a literární vědy, hudební vědy, historie, etnografie, kulturní historie i příspěvky polské bohemistiky a německého historika představující pohled zvenčí.