Dějiny a současnost

Historik Petr Čornej oslavil koncem března letošního roku šedesáté narozeniny. Při této příležitosti se v novinách a časopisech objevilo několik bilančních rozhovorů s jubilantem. Nejobsáhlejší rozhovor přinesl časopis Babylon (3. 5. 2011, příloha Paseka), ve kterém historika důkladně vyzpovídal Petr Placák. Čornej vzpomíná na své dětsví a studentská léta, studium na vysoké škole, dobu normalizace a samozřejmě na své učitele (na ty špatné i na ty dobré) a kolegy. Při čtení človeka hned napadne: to by jednou mohly být zajímavé paměti! Ve stejném čísle najdeme ještě jeden neméně zajímavý rozhovor Petra Placáka. Tentokrát s překladatelkou a manželkou básníka Ladislava Dvořáka Věrou Dvořákovou. Také zde se to jen hemží zajímavými jmény, jako byli František Hrubín, Emanuel Frynta, Jan Zábrana či Bohumil Hrabal.(eb)

Zabití Usámy bin Ládina americkými vojáky a následné zdráhavé zveřejňování podrobností z akce americkou vládou spustilo novou vlnu konspiračních teorií, které se šíří především po internetu. Právě tomuto tématu se věnuje Jan Gregor v Respektu (20/2011). Připomíná historické události, které jsou nejoblíbenějšími objekty imaginace konspiračních teoretiků: zavraždění Johna F. Kennedyho, útok na World Trade Center, ale třeba i napadení Pearl Harboru. „Pravda“ o těchto událostech zasahuje podle jejích autorů stále větší množství lidí. To ale není zásluhou kvality nových informací, nýbrž pouze zásluhou média, tedy internetu. Gregor cituje i ekologického aktivistu a novináře George Monbiota, který o autorech teorií řekl: Jde o fantazie zbabělců. Je to výmluva pro nečinnost užívaná těmi, kteří nemají žaludek na to, aby se angažovali v opravdových politických bojích. (jde)

Počet vysokoškolských absolventů roste, a tím stoupá i zájem o grantovou podporu v mnoha oborech. Nejen pro tyto účely musejí vědečtí pracovníci vykazovat svou činnost. Není ale jasné, jak vlastně ­smysl a přínos jejich práce oceňovat. Tímto perexem je uveden článek Jana Horského Různé tváře vzdělanosti. O způsobech hodnocení vědeckého poznání, jeden z tematických příspěvků kulturního čtrnáctideníku A2 (9/2011), které se věnují hodnocení vědy. Téma je to vskutku žhavé, o čemž svědčí mimo jiné i názvy dalších článků: Maso, mléko a body. České vědecké časopisy od Filipa Pospíšila, Barbaři před branami Karolina od Petra Pavlíka či Strach z rozhodování. Metodika hodnocení vědy z pera Marka Skovajsy. Pohled zvenku – oboru i geografických hranic – zprostředkovává pak recenze na knihu nedávno zesnulého umělce Stephena Wilsona Art + Science Now. (ivc)