Dívat se na cizí město pohledem soch, které jsou zde umístěné, mi vždycky přináší mnohé vnitřní radosti. Zajímavý je pro mě nejen výběr, koho nebo co si obyvatelé nechají takto „navěky“ do svého městského prostoru zasadit, ale i způsob, jakým je objekt (většinou osoba) zpodobněn. Měřítkem mi není umístění v „designovém žebříčku“ roku ani desetiletí, spíše atmosféra místa, kterou kolem sebe skulptura pěstuje. Třeba v Amsterdamu jdu vždycky pozdravit svého ...
‣Více