Mezi nemnohými vojevůdci, jež v minulosti zrodila česká kotlina, zaujímá jedno z nejčestnějších míst generál Franz svob. pán Koller (1767–1826), vrstevník slavnějšího maršálka Radeckého. Narodil se sice na zámku (v Mnichově Hradišti) a jeho matka byla „von“, ale otec, lékař u Valdštejnů, modrou krev neměl, takže byl vlastně měšťanského původu. Po tatínkově časné smrti František ani nedokončil gymnázium a v 17 letech oblékl bílý kabát rakouské armády. Díky závratné kariéře nabyl značného jmění, mohl se oženit se šlechtičnou (1805) a získal šlechtický (1809) i baronský titul (1810). V bojích ve Francii, v Belgii, Německu a v Itálii si vydobyl postavení jednoho z předních generálů protinapoleonské koalice. Proslul jako první pobočník maršálka Karla knížete Schwarzenberga v bitvě u Lipska roku 1813. Budil respekt svou statnou postavou (vys. přes 180 cm) i pověstí statečného a nezranitelného vojáka. Vynikal vzděláním, znalostí jazyků, kulturním rozhledem, dobrou pamětí, uměním řečnit, znalostí lidí a vybranými způsoby. Pro své umění jednat s lidmi se stal jedním ze tří velitelů eskorty, která převážela poraženého Napoleona v dubnu 1814 z Fontainebleau na Elbu. Po cestě maskoval svého zajatce tím, že ho přestrojil do vlastní generálské uniformy. Vděčný protivník mu za to věnoval svůj klobouk, který pak byl v rodině Kollerových potomků opatrován jako vzácná relikvie. Roku 1815 Koller znovu Napoleona na Elbě navštívil, když se jednalo o jeho přestěhování na bezpečnější místo (to vzápětí Napoleon vyřešil, jak známo, po svém). Koller byl i schopným diplomatem. Od roku 1813 byl vysílán s misemi do Petrohradu, jako vyslanec v Rusku pak doprovázel Alexandra I. na Vídeňský kongres. Car byl dokonce (v zastoupení) kmotrem jeho synovi, jenž se narodil v Praze 3. června 1813 a dostal jméno Alexandr.
...