Ve chvíli, kdy se člověk dožije devadesáti let, je považován za kmeta hodného úcty a uznání, ve chvíli, kdy se podobného jubilea dočká kulturní instituce, je čas na připomenutí tradice a bilancování. V případě Dijonu se jedná o to zajímavější zastavení, neboť peripetie českých sekcí na francouzských středních školách, jejich otvírání a zavírání, nečekaně přesným způsobem svědčí o chronologii „přináležitosti“ k Západu českých dějin 20. století. Sekce totiž fungovaly mezi lety 1920–1938, 1945–1948, 1966–1973 a opět od roku 1990.
...