Dějiny a současnost

Nové číslo časopisu Paměť a dějiny 2/2010, které vyšlo během prázdnin, se opravdu vydařilo. Úvodní článek trojice autorů (Jaroslav Čvančara, Zdeněk Hazdra a Jan Vajskebr) popisuje dramatické události posledních dnů druhé světové války na pozadí osudů tří šlechticů. První z nich, který stál na straně odcházejících okupantů, byl SS-Gruppenführer a generálporučík Waffen-SS hrabě von Pückler, který 12. května 1945 spáchal v Čimelicích sebevraždu, druzí dva se aktivně účastnili osvobozovacích akcí na Čimelicku – hrabě Václav Norbert Kinský a kníže Karel VI. Schawarzenberg. Neméně zajímavým textem je příspěvek Ladislava Kudrny o životních peripetiích Čechoslováků, kteří bojovali ve francouzské cizinecké legii v první vietnamské válce v letech 1948–1954. A do třetice je nutné zmínit obsáhlou studii Václava Šmidrkala o Uměleckém souboru ministerstva vnitra. Čtenáře našeho časopisu je třeba zvláště upozornit na rozhovor s dlouholetým členem redakční rady DaS Václavem Vrabcem, který s historikem vedli Zdeněk Hazdra a Vítězslav Sommer. (eb)

Poslední číslo časopisu Cinepur 70/2010 je věnováno tématu filmové distribuce. Pozoruhodný příspěvek Ondřeje Šíra se zabývá proměnami československého filmu osmdesátých let v závislosti na diváckých preferencích a ideologických tlacích, které ovlivňoval i probíhající proces přestavby. Reakcí na pokles návštěvnosti kin byla – vzhledem k finanční nedostupnosti většiny amerických snímků – jednak diskuse snažící se nalézt nového hrdinu, ale také průzkum, kdo vlastně kino navštěvuje. Postupně tak filmová distribuce začala cíleně sledovat úspěšnost jednotlivých filmů a na tomto základě vznikaly politicky přijatelné a ekonomicky efektivní snímky. Režim byl tak na sklonku osmdesátých let nucen vzít na milost i filmy částečně se vymykající obvyklým ideologickým schématům.(jde)

Týdeník Respekt vstoupil do prázdninových měsíců dvojčíslem (Respekt 26–27/2010), čímž svým čtenářům dostatečně výrazně oznámil, že slavíme dva státní svátky a příběhu Cyrila a Metoděje se podrobně věnoval v článku Adama Šůry Světlo přišlo z Východu – Příběh bratrů ze Soluně a jejich odvážného projektu na území Moravy. Rozhovor s Radkou Denemarkovou (Respekt 29/2010) Není člověk bez trhlin se dotýká nejen dobrovolné smrti, ale také selhání „generace Kohoutovy“ – Mě vždycky u toho slova „generace“ děsí, jaké množství talentovaných a vzdělaných lidí, kterým tihle spisovatelé – Kohoutem počínaje a Vaculíkem konče – nesahají ani po paty, zmizelo v nenávratnu, aniž mohlo zanechat jedinou, třeba anonymní, stopu. Literární přílohu (Respekt 32/ 2010) týdeník zavedl z mnoha důvodů, mimo jiné i proto, že literárním časopisům se v Česku v poslední době příliš nedaří, některé už ani nejsou literární, byť to třeba mají v názvu. V dominantních médiích je pak literatura většinou spíše jen drobným doplňkem... Kromě textů českých literátů zde čtenář natrefí i na rozhovor Odboj není jen právo, ale i úkol s francouzským spisovatelem Laurentem Binetem, jehož román HHhH o atentátu na Rein­harda Heydricha letos získal Goncourtovu cenu. O stavu muzeí v Česku referuje do jisté míry z návštěvnického pohledu článek Továrny na zážitky (Respekt 33/2010). Je totiž zajímavé sledovat proměnu toho, co lidé od institucí muzejního typu očekávají, jak se vnímání toho, co je z návštěvnického pohledu hodné, dost liší od aktuálnosti historického a muzejnického bádání. A co s tím pak udělá muzejní management... Ve stejném čísle se Martin M. Šimečka rozloučil osobní vzpomínkou s Tonym Judtem, historikem a levicovým intelektuálem, který zemřel 6. srpna 2010, o několik stránek dál je pak Judtova glosa na téma revolucí roku 1968 v západní Evropě, kdy tehdejší studenti navzdory svým názorům nic netušili o tom, co se děje za železnou oponou. (ivc)