Flatulologie – nauka o prdu a prdění, jedna z objektivně nejexaktnějších kulturně antropologických disciplín, se obdobně jako řada jiných specifičtějších sociálních věd v podmínkách české kotliny doposud nevymanila ze svírajícího metodologického krunýře neopozitivistického paradigmatu. Tato situace, pochopitelná v podmínkách totalitních režimů (srov. s. 78 recenzované publikace: Stalinovy a Hitlerovy problémy s větry) je v období po antropologickém obratu již zjevným anachronismem (srov. podkapitolu Prd, makrokosmos a mikrokosmos, s. 30–32 tamtéž). Posuzovaná kniha přináší velké množství faktografického materiálu, na jehož podkladě se velmi záslužně pokouší o teoretické uchopení problematiky. V prvé řadě máme co do činění s hutnou antologií prd tematizujících literárních děl od starověku až po současnost, a to s důrazem na moderní českou poezii i prózu. Stranou nezůstává ani lidová slovesnost či anekdoty. Cenné jsou též rešerše filologické, včetně důkladného vytěžení slovníků česko- i cizojazyčných. Připočteme-li k tomu poměrně rozmanitý, jakkoliv interpretačně nereflektovaný obrazový doprovod, můžeme bez uzardění říci, že před sebou máme solidní flatulologickou chrestomatii, která může poskytnout pevnou pramennou bázi dalším výzkumům.
...
Paseka, Praha – Litomyšl 2009, 320 s., 289 Kč