Když se brzy odpoledne dne 8. března 1943 před obranným postavením československých vojáků v osadě Sokolovo objevily první německé tanky, netušil ještě nikdo, že střetnutí přeroste ve skutečnou legendu.
Zpohledu vojenské terminologie se u Sokolova vlastně ani o bitvu nejednalo a boj jediného pěšího praporu neměl na celkovou situaci na sovětsko-německé frontě, kde spolu již druhým rokem zápasily milionové armády, ani ten nejmenší vliv, přesto toho dne necelá tisícovka Čechoslováků dosáhla vítězství v jedné ze zásadních bitev našich moderních dějin. Nešlo o ztráty způsobené nepříteli, ani o to, že právě v den mezinárodního svátku žen se poprvé od husitských dob po boku mužů v naší armádě do boje zapojily i příslušnice „slabšího pohlaví“, ale především o velký triumf diplomatický a propagandistický. Čechoslováci jako první spojenec vystoupili bezprostředně po boku Rudé armády. Diplomatická, nepřímá vojenská a především ohromná materiální pomoc velkých členů protifašistické koalice pro Sověty jistě znamenala neporovnatelně více, ovšem přímá účast v bojích, byť šlo jen o pouhou hrstku mužů, měla význam symbolu. Existence vlastní vojenské jednotky na východní frontě ale současně představovala velkou výhodu i pro vedení čs. zahraničního odboje – dobrý vztah s další velkou zemí protifašistické koalice dával větší prostor k politickému manévrování a upevnil postavení exilové vlády, dosud téměř zcela závislé na postoji britských hostitelů.
...