Dějiny a současnost

Filozofická fakulta v Hradci Králové hostila 23.–24. března 2010 již pátý ročník konference České, slovenské a československé dějiny 20. století. Světlo světa uzřela také stejnojmenná kolektivní monografie, jež shrnuje příspěvky z loňského roku. Prezentuje se v ní především nejmladší badatelská generace, pro niž je půda hradeckého Historického ústavu jednou z mála platforem, na níž dochází k setkávání českých a slovenských doktorandů. Publikace však odhaluje, že československá témata zůstávají při zkoumání první republiky i obou totalit popelkou. Pětatřicet konferenčních příspěvků se pohybuje v širokém spektru od právních, hospodářských, správních či církevních dějin přes skici osobnostních portrétů k demografii a teorii historiografie. To znemožňuje jakoukoli konceptualizaci celku, jenž by místy snesl i pečlivější redakci. Hlavní účel – totiž zmapování aktuálně zpracovávaných témat – však plní dobře. Přehled konferenčních příspěvků viz: http://hu.ff.uhk.cz/cs/ceske-slovenske-ceskoslovenske-dejiny. Jan Mervart, Veronika Středová (edd.) České, slovenské a československé dějiny 20. století IV., Historický ústav FF UHK, Hradec Králové 2009, 328 s.(md)

Profesor historie na nizozemské univerzitě v Utrechtu Erik-Jan Bos oznámil v deníku Handelsblad, že přes internetový vyhledávač Google učinil nečekaný a překvapující objev: našel ztracený dopis, který v roce 1641 napsal slavný filosof René Descartes svému příteli, francouzskému katolickému mnichovi Marinovi Mersennemu, matematikovi, filosofovi, vynálezci a mechanikovi. Ten si vedle Descarta dopisoval s mnoha učenci a vzdělanci své doby (Pascalem, Pierrem de Fermat, Torricellim aj.), a vlastně tak koordinoval vědecké aktivity a předávání nových poznatků v celé Evropě. Descartes v dopise odpovídal na výtky, které všestranný učenec měl vůči rukopisu jeho knihy Meditationes de prima Philosophia (Meditace o první filosofii), a vyzýval jej, aby některým jeho závěrům veřejně oponoval. Po Mersenneho smrti v roce 1648 se dopis v jeho pozůstalosti stal majetkem Francouzské akademie věd, ale v polovině 19. století zmizel. Jak se podařilo zjistit, později jej koupil na aukci ve Velké Británii americký sběratel Charles Roberts, který ho odkázal kvakerské koleji v Havervordu v Pensylvánii, kde skončil zapomenut v depozitáři školní knihovny. Jeho znovuobjevení umožnil až nyní internet. Velký francouzský zprostředkovatel vědění v první polovině 17. století, františkán Marin Mersenne (Marin Mersennus nebo Otec Mersenne) studoval v jezuitských kolejích teologii a hebrejštinu, poté matematiku a hudbu v klášteře L’ Annonciade, kde se spřátelil s Descartem a dalšími později významnými učenci. Jeho největší službou pro vědu byla nadšená obrana Descarta proti jeho četným kritikům. V matematice se věnoval editaci prací Eukleida, Archiméda a jiných starověkých učenců, v korespondenci s Descartem psal o algebře a kuželosečkách, známa jsou také Mersennova prvočísla.(tes)

Především stému výročí narození filmového tvůrce Karla Zemana je věnován letošní mezinárodní festival animovaného filmu Anifest 2010, který se uskuteční ve dnech 18.–23. května v Teplicích. Hlavní osobností, jíž bude věnována kompletní retrospektiva i mezinárodní konference s názvem Karel Zeman – Kino zázraků, je režisér, s jehož jménem jsou spojeny takové skvosty české i světové kinematografie jako Vynález zkázy, Cesta do pravěku, Baron Prášil či Čarodějův učeň. Na festivalu se představí i díla jeho předchůdců a následovníků – např. Georgese Melise či Terryho Gilliama. Na programu je ale třeba i litevská retrospektiva nebo výběr ze současné německé animace. (jde)

Příběhy party správných hochů s názvem Rychlé šípy zná již několik generací holek a kluků. Na tvorbě populárních kreslených seriálů podle libret Jaroslava Foglara se vystřídala čtveřice ilustrátorů: Jan Fischer, Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák. Posledně jmenovaný je ovšem nejen ilustrátorem, ale také špičkovým hráčem na pětistrunné ­banjo a celoživotním trampem, a právě letos oslaví sedm­desáté narozeniny. Při této příležitosti se v Muzeu Karlova Mostu koná od 13. dubna do 6. července výstava s názvem Marko Čermák: Poslední romantik. Výtvarné části expozice dominují díla vzniklá právě ze spolupráce s Jaroslavem Foglarem. Vystavena je ale i výroční cena mezinárodní bluegrassové asociace z Nashvillu, kterou Čermák získal za celoživotní přínos žánru v roce 2007. (jde)