Zatímco životní pouť Jana Čepa je relativně dobře zmapována, životní osudy Vladimíra Pešky jsou známy jen velmi úzkému okruhu badatelů či jeho bývalých spolupracovníků. Vladimír Peška byl v roce 1948 na rozdíl od Jana Čepa teprve na počátku své intelektuální dráhy, přesto se však již zapsal do českých dějin, když v únoru 1948 vedl společně s Karlem Sichrovským studentskou delegaci na Hrad za prezidentem Benešem. Oba museli později uprchnout a oba našli útočiště v Mnichově, kde se zapojili do přípravných prací v Rádiu Svobodná Evropa. V té době se Vladimír Peška, nejtalentovanější student seminářů Václava Černého, jak na něj sám Černý vzpomíná, seznamuje s mužem, jehož později ve své korespondenci tituluje uvážlivě milý Maestro. Jejich vzájemná korespondence, kterou připravil k vydání Jan Zatloukal, pokrývá padesátá a šedesátá léta, přičemž její těžiště leží v padesátých letech, kdy se Vladimír Peška usadil v Paříži, zatímco Jan Čep, snící o Francii, je z existenčních důvodů nucen setrvat v Mnichově, kde mu obživu zaručuje stálý příjem z redakce Svobodné Evropy.
...
CDK, k vydání připravil Jan Zatloukal, Brno 209, 188 s., 249 Kč