V polovině května roku 1418 byla Paříž neprodyšně obklopena burgundskými vojsky. Jejich velitel vévoda Jan Nebojácný se připravoval na rozhodující úder – ovládnout konečně francouzské království, spravované formálně, nikoli však fakticky duševně nemocným králem Karlem VI.
Vévoda si již získal náklonnost chorého vladaře stejně jako naprostou dvru ambiciózní královny Isabely Bavorské. Zbývalo tedy pouze jediné – vyhnat z hlavního msta vojska armagnackého vévody, k nmuž se nedávno pidal i doposud podceovaný patnáctiletý dauphin, budoucí král Karel VII. Na konci kvtna nkteí obyvatelé hlavního msta oteveli brány burgundským vojskm. Armagnacká vojska zachvátila uprosted noci vesms panika, avšak jeden z Karlových nejbližších rádc, Tanguy du Châtel, zachoval chladnou hlavu. Nejprve přenesl spícího mladého nástupce z paláce v ulici Saint-Antoine do Bastilly, která Burgunďanům ještě chvíli vzdorovala. Poté jej zadní brankou propašoval ven z téměř dobytého města a celou noc ujížděl proti proudu Seiny do města Melun. Karel se do hlavního města mohl vrátit až po dlouhých osmnácti letech už jako král dobře obsloužený Janou z Arku. Kdo byl nástupcův statečný rádce, který jej uchránil před smělými plány burgundského vévody?
...