Evropská kultura byla vždy výrazně spojená s psaným projevem, s písmem; nic na tom nemění skutečnost, že se problematika četby jako takové, jejího výběru a její subjektivní re.exe dostala do zorného pole historiků poměrně nedávno.
Četba se lišila podle věku i pohlaví. V případě žen byl rozmach zájmové četby často limitován přesvědčením, panujícím i v relativně zámožných rodinách, že je mařením času, rozptýlením, jemuž rodiče dívky či manželé ženy pokaždé nepřáli. Neplatí to však zdaleka absolutně; všeobecně lze říct, že do konce 19. věku se pohled na četbu "krásné pleti" změnil: stala se žádoucí aktivitou, ušlechtilou zábavou. Kniha patřila k obrazu dokonalé dívky a moderní ženy.
...
Přeložila Ivana Führmann-Vízdalová, Knižní klub, Praha 2008, 160 s., 349 Kč