Dějiny a současnost

Před třemi lety převzala organizaci festivalu populárně vědeckého filmu Academia Film Olomouc, jehož tradice se čítá již na desítky let, Univerzita Palackého v Olomouci, přičemž tíha veškeré organizace leží od té doby na bedrech Katedry divadelních, filmových a mediálních studií FF UP. Festival tak ožil novou energií a bylo to znát i na jeho letošním 44. ročníku, který se konal ve dnech 14.—19. dubna 2009. Již třetím rokem jsou také v průběhu tohoto festivalu vedle cen udělovaných v rámci české a zahraniční soutěže, ceny za celoživotní přínos tomuto žánru a ceny studentské poroty, vyhlašovány rovněž samostatné ceny dvou populárně vědeckých periodik — časopisů Dějiny a současnost a Vesmír. Cena DaS byla letos udělena filmu Roberta Sedláčka a Michala Kubala V hlavní roli Gustáv Husák. Tento pozoruhodný dvouhodinový dokument si klade nesnadný cíl proniknout za lidsky obtížně srozumitelnou masku výrazné politické osobnosti moderních dějin našeho státu, a činí tak za pomoci rodinných svědectví a svědectví blízkých přátel, Husákových politických souputníků, domácích i zahraničních, ale také prostřednictvím dramatické fikce v podobně zkoušek na bratislavskou inscenaci hry Viliama Klimáčka Dr. Gustáv Husák. Vzhledem ke slabší konkurenceschopnosti dokumentů s přírodovědnou tematikou získal letos cenu i v české soutěži dokument s historickou tematikou — Film Lukáše Přibyla Zapomenuté transporty do Polska, finální díl fenomenální tetralogie o opomíjených koncentračních táborech ve východní Evropě žijících trvale v mediálním stínu "proslulých" vyhlazovacích táborů, o nichž již vyšla řada svědectví. DaS loni přiřknul cenu jinému dílu tohoto korpusu — Zapomentým transportům do Běloruska. Na výběr bylo letos více filmů s velkým tématem. Silným konkurentem oceněných filmů byl bezpochyby snímek Kristiny Vlachové Poselství Jana Palacha, burcující téma prezentoval rovněž film Petry Všelichové Zatajené popravy prezentující výsledky výzkumu slezského historika Mečislava Boráka o plošných popravách Čechů v Sovětském svazu v letech 1937—1938, za pozornost rozhodně stojí i film Bernarda Šafaříka My a Matterhorn, Matterhorn a my o reakci Švýcarska a Švýcarů na okupaci Československa v roce 1968 a následnou emigrační vlnu.