- děkan
V církevní hierarchii po proboštovi (což je vlastně pouhý praepositus, „představený“) nastupuje děkan. Podle Jungmannova česko-německého slovníku to byl „dohledač nad jistým počtem farářů“ (a rovněž „představený fakultě při universitách“). V církevní latině decānus označoval zpočátku „představeného deseti mnichů“, pak se význam zobecnil na představeného vůbec (například děkan kanovnické kapituly) a do francouzštiny dobloudil po hláskoslovných změnách jako doyen a do angličtiny ještě scvrkleji jako dean. Původně byl decānus vojenská hodnost, „vůdce deseti mužů, desátník“, odvozený (stejně jako decuriō, gen. decuriōnis, „velitel decurie“) od číslovky decem „deset“. Velel deseti mužům, což byl útvar známý jako contubernium („společný stan“); a jejich desetinásobek tvořil centurii neboli česky setninu. V zákoníku vzniklém pod dohledem císaře Justiniana († 565) byl decānus (zvaný též lectīcārius „nosič már“) členem cechu funebráků. A ještě později tak byl nazýván nižší panský zřízenec dohlížející na bezpečnost (Capitulare de villis, konec 9. stol.). Předobrazem je nepochybně starořecký dekános „velitel deseti městských strážců“, jenž je doložen v tebtynském papyru z 2. stol. př. n. l., jenž byl nalezen nedaleko Fajjúmu v Egyptě. Etymolog Václav Blažek ve své práci Numerals. Comparative-etymological analyses of numeral systems and their implications (Brno 1999) uvádí k číslovce „deset“ sedm předešlých výkladů, za nejtradičnější označil význam „dvě ruce“, což zní sice libě polopatisticky, ale jak vidno z výhrad a potřeby dalších pokusů, klade pra-desítka etymologům značné nástrahy. — Děkanka byla představená kláštera nebo ústavu šlechtičen, zřídka též děkanova manželka, nebo se tak důvěrně nazývala budova děkanství. V pomologii to je ovšem odrůda lahodných hrušek z děkanské zahrady.
dasik@nln.cz