Přísné bezpečnostní postupy provázející cesty současných významných světových politiků se zdají být opatřeními, jež byla zavedena teprve nedávno. Pohled do vlastní historie však svědčí o opaku.
Dvoudenní návštěva prezidenta Obamy 4.–5. dubna 2009 na summitu Evropská unie – Spojené státy americké připoutala na krátkou dobu pozornost celého světa ku Praze. Byli jsme svědky velkorysých bezpečnostních opatření. Česká strana poskytla veškerý servis, policejní ochranu, zpravodajské informace, a dokonce i bodyguarda, jenž prezidenta osobně chránil, velkou část bezpečnostních opatření si však zajišťovali Američané sami. Opatření byla promýšlena tak minuciózně, že se jim musel přizpůsobit i scénář prezidentovy návštěvy: za místo jeho nedělního projevu bylo nakonec zvoleno Hradčanské náměstí, ačkoliv Palachovo náměstí by nepochybně poskytovalo lepší a atraktivnější pohled na panorama Hradčan; setkání s Václavem Havlem se uskutečnilo v místě summitu. V obou případech byly alternativy vyhodnoceny jako zvýšené bezpečnostní riziko a zamítnuty. Celá akce byla americkou i českou stranou profesionálně zvládnuta a byla také minimalizována omezení běžného života obyvatel Prahy. Přesto by staromilec v duchu známé odrhovačky mohl namítnout: Pche. To je štráfů pro jednoho prezidenta. To Tomáš Garrigue Masaryk, chodil s náma na žejdlík. Shodou okolností jsem nedávno při archivním výzkumu narazil na několik dokumentů, které poodhalují zákulisí bezpečnostních opatření, jež provázela cesty našeho prvního prezidenta po republice. A zdá se, že s tím žejdlíkem to nebylo zase až tak horké…
...