V květnu 1965 se stal šéfredaktorem DaS Zdeněk Šumbera, který do té doby neměl s redakční prací žádné zkušenosti. Kromě přestěhování redakce z Malé Strany do Vršovic došlo především k zásadní proměně redakční rady. Ve druhé polovině roku 1965 redakční radu opustila většina těch, kdo nesouhlasili s odvoláním Zdeňka Šikla z pozice šéfredaktora. Byli to mimo jiné Emanuel Mandler, Bedřich Loewenstein, Jaroslav Marek, Alois Míka, Jiří Muška, Karel Pichlík, Zdeněk Smetánka, František Šmahel, Josef Válka a další.
Nový šéfredaktor se musel především vyrovnat s odlivem kvalitních článků, jelikož většina dobrých historiků, snad pouze s výjimkou Josefa Polišenského, do DaS prostě odmítala psát. Bojkot "zglajchšaltovaného" časopisu se rychle projevil v jeho obsahu. Původní statě, které mnohdy vycházely z archivního výzkumu či ze studia zahraniční literatury, vystřídaly rádoby popularizační články o nových úspěších sovětské kosmonautiky, historii naší krajky či jiných "objevech" československé historické vědy. Nezbytné rovněž bylo vypořádat se s působením předchozí redakce. A tak už v červenci 1965 publikoval v DaS svůj text marxistický historik Václav Král, ve kterém se popuzeně ohradil proti v březnu publikované vzpomínce protektorátního ministra Jiřího Havelky na generála Aloise Eliáše, která ostře kontrastovala s Královým pohledem na Eliáše coby kolaboranta. Havelka se v té době již nemohl bránit (zemřel v červnu 1964) a nová redakce se od textu zbaběle distancovala s odůvodněním, že uveřejnění jeho vzpomínky bylo „opravdu neuvážené“.
Odešlé členy redakční rady brzy nahradili noví, kteří se ovšem zdaleka nemohli vykázat takovými profesními kvalitami jako členové bývalí. V redakční radě zasedli například historik marxismu Zdeněk Snítil, vojenští historici Václav Hyndrák a Josef Domaňský, stranický ideolog Ladislav Hrzal, rozhlasový dramatik Zdeněk Coufal či rozhlasový redaktor — specialista na pohádky pro děti — Svatopluk Dolejš.
(Pokračování příště)