Žádost týmu dánských vědců o novou exhumaci ostatků astronoma Tychona Brahe, uložených v pražském Týně, rozvířila v druhé půli letošního ledna poměrně rozsáhlou debatu v dánském tisku a okrajově zalehla i k nám.
Tycho Brahe
Vyobrazení Tychona Brahe na rytině Jacoba de Gheyna (1586)
Příslušník jedné z nejstarších šlechtických rodin v Dánsku Tyge (v latinizované podobě Tycho) Ottesen Brahe se začal zajímat o astronomii už za svých studií v Německu. Posléze získal podporu krále Frederika II. a lénem ostrov Hven v Sundském průlivu (1576), kde vybudoval evropsky jedinečnou výzkumnou základnu s observatoří a jakousi školou mladých vědců. Konflikt s mladým králem Kristiánem IV., jenž nastoupil po svém otci roku 1596, Tychona o předešlé výhody připravil a v důsledku jej vyhnal z Dánska. Nakonec zakotvil na Rudolfově dvoře v Praze, kde strávil poslední dvě a půl léta svého života intenzívní vědeckou prací. Bohužel, po hostině v paláci Petra Voka na Hradčanském náměstí (dnes Schwarzenberský) dne 13. října 1601 propukly u Tychona v akutní formě obtíže s prostatou, které jej již delší dobu sužovaly. Po několika dnech strávených na lůžku v Kurzově domě (na Pohořelci), zemřel 24. října pravděpodobně na urémii, tedy akutní otravu organismu močí. Teorie o anatomicky nemožném prasknutí močového měchýře byla jakožto legenda odmítnuta již dříve.
...