V lednovém čísle DaS otiskl historik Zdeněk Hazdra zajímavý článek o Deklaraci české šlechty, kterou přední aristokratické rody v Československu vyjádřily v září 1938 svůj loajální postoj k republice a prezidentu Benešovi. Mezi jmény, které se objevily pod Deklarací, bylo i jméno Clemense Augusta Prokopa Korf Schmissing-Kerssenbrocka. Osudy aristokratických rodů v Československu byly po válce, a zejména po roce 1948, všelijaké. Mnozí odešli do emigrace, někteří zůstali doma. A tak se stalo, že i vzhledem k zákazu užívání šlechtických titulů řada potomků aristokratů "splynula s davem" a k jejich původu odkazovalo jen neobvykle znějící jméno. Takový osud potkal i Klementa Kerssenbrocka, syna Clemense Augusta. Klement Kerssenbrock se narodil v Klatovech 30. května 1912, vystudoval němčinu a tělesnou výchovu na filosofické fakutě UK, učil na obchodní akademii a později se stal asistentem na Institutu tělesné výchovy a sportu. Brzy se vypracoval na respektovaného odborníka a trenéra lehké atletiky. Stal se spoluzakladatelem populární Velké Kunratické, které se sám pravidelně účastnil. Mezi jeho svěřence patřila v poválečných letech i Dana Zátopková, a když v roce 1953 František Kožík napsal na počest Emila Zátopka knihu Vítěz maratónský, Klement Kerssenbrock ji přeložil do němčiny. Se svým kolegou tyčkařem Janem Bémem sepsal příručku Lehká atletika, která v roce 1946 vyšla jako oficiální učebnice.
V šedesátých a sedmdesátých letech pak Klement Kerssenbrock působil jako učitel tělocviku na pražském gymnáziu Na Vítězné pláni, dodnes na něj s úctou vzpomínají jeho tehdejší studenti, autoři této vzpomínky. Letos v dubnu totiž uplyne dvacet let od úmrtí člověka, který, ač zbaven šlechtického titulu, si po celý život dovedl zachovat morální hodnoty a lidskou čest.