Dějiny a současnost

Zdálo by se, že dnes po více než osmdesáti letech je příběh Pražského lingvistického kroužku dopovězen — zvláště po všem úsilí, které bylo tomuto fenoménu věnováno. Ovšem s Korespondencí přichází další, dosud spíše málo reflektovaná linie, která se na našem příběhu podílí a nově ho modeluje. Jaký příběh máme vlastně k dispozici?

...

Academia, Praha 2008, 448 s., 495 Kč

Na první pohled srdce zaplesá nad prvním knižně publikovaným, původně českým pokusem formulovat otázky a teoretická východiska historické antropologie v našem prostředí. Po prvotním nadšení je však čtenář poněkud zklamán, když zjistí, že se jedná o sborník z konference, která proběhla před pěti lety. Ne v každém příspěvku nacházíme reflexi novější literatury, jež se v posledních letech objevila i v českém prostředí a dotýká se nejrůznějšími způsoby historickoantropologické problematiky.

...

Argo ...

Poslední kniha historičky Mileny Lenderové, ve které pokračuje v linii nastoupené svými předchozími pracemi, zaujme hned na první pohled půvabným názvem i obálkou. Autorka, známá studiemi a monografiemi na poli dějin každodennosti a gender studies, předkládá v publikaci komplexní shrnutí svých badatelských a vědeckých výsledků za posledních několik let. Používá moderní přístupy, které vycházejí ze současných teoretických diskusí a podnětů západoevropské, zvláště francouzské historiografie. Východiskem její interpretace tzv. ženské otázky ...

Po olbřímí práci o pobělohorských konfiskacích přichází brněnský historik raného novověku s biografií renesančního kavalíra a manýristického "rytíře Quijota po moravsku". Tak zúročil Tomáš Knoz své dlouholeté badatelské úsilí věnované osobnosti Karla staršího ze Žerotína (1564—1636), jeho době a jeho současníkům. V nedávno vydané monografii tak přiblížil a omaloval někdy poněkud černobíle nahlíženou postavu, jež možná více než jiní ztělesňuje svým životem i dílem ono "ratio" humanistické epochy.

...

Vyšehrad ...

Revoluce 1848/49 vešla do historického vědomí v pevném spojení s romantikou mládí. Mladé národy se hlásí o své místo na slunci, mladí studenti v revolučních širácích bojují za krásnou a mladou svobodu, obdiv k revolučnímu mládí je dodnes zřetelný třeba v radostný tónech Smetanova Pochodu studentských legií — Jan Randák se ale zaměřil na smrt. Zajisté — v revolučních bojích se také umírá (i když v Čechách to naši předkové nepřeháněli ...