„Vojenská správa, která je odpovědná za pohotovost armády, hledá již několik let vhodná cvičiště, zejména pro ostrou střelbu svého dělostřelectva. Po svědomitém posouzení všech zřetele vhodných míst byl uznán prostor v Brdech pro Čechy za nejvhodnější, ba za jedině vhodný.“
Když se v první polovině dvacátých let minulého století rozhodlo ministerstvo národní obrany vybudovat v Brdech novou dělostřeleckou střelnici, nesetkal se tento záměr, stejně jako dnes v případě vybudování radarové základny, s pochopením veřejnosti. Návrh ministerstva počítal s vykácením dvacet tři kilometrů dlouhého a půl kilometru širokého pásu napříč masivem středních Brd. Záměr vyvolal okamžitou reakci nejen obyvatel bezprostředního okolí, ale rovněž mnohých vědců, odborníků a spisovatelů. Ministerstvo sice svůj původní záměr nakonec redukovalo na zřízení tří oddělených cílových ploch — Brda, Jordán, Tok — přesto protesty z řad veřejnosti nepolevily. Proti střelnici veřejně vystupovali například spisovatelé Viktor Dyk, Alois Jirásek, Josef Holeček, K. V. Rais, Antal Stašek, Eliška Krásnohorská či botanik Karel Domin. Ministerstvo obrany však od svého záměru nehodlalo ustoupit a nechalo si vypracovat řadu odborných posudků, které prokazovaly, že vybudování střelnice nebude mít negativní vliv na přírodu a hospodářství kraje.
...