Tarantinův nový film Hanebný pancharti je poněkud netradičním pohledem na dějiny druhé světové války. Kromě promyšlené vizuality a filmové estetiky nabízí i kritiku vojenského uvažování. Navíc si umně pohrává s oblíbeným žánrem alternativních dějin.
Je jen dobře, že skupinka záškodníků, od jejíž přezdívky film svůj název odvozuje, složená z poněkud zupáckého amerického poručíka Aldo Raina a několika sadistických Židů, která působí bez jakékoli kontroly v Němci okupované Francii, není vykreslena jako vzor hrdinství. Naopak díky chaotičnosti svých "záškodnických operací" a do jisté míry i naivitě je nacisté mnohdy předčí. Jestli některá z postav filmu vyniká nadprůměrnou inteligencí, tak je to spíše "lovec Židů", nacistický důstojník Hans Landa, z jehož "vtípků" a šarmantního chování až mrazí. Jeho protipólem je pak velitel Panchartů Aldo Raine, který v klíčové scéně, při níž se v pařížském kině chystá atentát na nacistické pohlaváry, absloutně selže a nechá se Landou odzbrojit. Landa Panchartům nabídne pomoc při atentátu s podmínkou své budoucí beztrestnosti, netuší však, že Raine nerespektuje své velení, a Landa nakonec skončí s vyřezaným hákovýcm křížem na čele (dárek, který na rozdíl od uniformy sundat nepůjde). Tarantinovi se tak podařilo vystihnout, jak se mnohá vítězství rodí z chaosu a totální nekoordinovanosti.
Hanebný pancharti nejsou jen prvoplánovou zábavou a partičce amerických židovských zabijáků, kteří se rozhodli "zatočit s nácky", ale i varováním pro dnešní neonacisty, kteří by jistě nebyli rádi, kdyby jim někdo vyřezával na čela hákové kříže (jak Pancharti s oblibou činí) a rozbíjel lebky baseballovou pálkou. Tarantino nahradil pasivní rezistenci ozbrojeným odporem, který pravda někdy trochu pokulhává, a těžko lze hovořit o nějaké vysoké mentální úrovni samotných odbojářů, nicméně závěrečná apokalyptická scéna, při níž v pařížském kině na premiéře propagandistického filmu Pýcha národa uhoří nejen Hitler s Goebbelsem, ale i další špičky třetí říše, je do jisté míry zhmotněním režisérovy představy o magické moci filmů, která může měnit myšlení lidí k lepšímu. (eb)