Dějiny a současnost

Ve dnech 15.—20. dubna 2008 se konal 43. ročník festivalu populárně vědeckého filmu Academia Film Olomouc (AFO). Již druhým rokem se tohoto tradičního, ale novou energií nabitého setkání domácích i zahraničních dokumentaristů s početným, v drtivé většině mladým publikem ujala jako hlavní organizátor Univerzita Palackého. Vedle hlavních cen v české a mezinárodní soutěži a vedle ceny časopisu Vesmír za domácí film z oblasti přírodních věd a ceny britského časopisu History Today zahraničnímu filmu se zde udělovala rovněž cena časopisu Dějiny a současnost za nejlepší český film z oblasti humanitních a společenských věd. Z celkem patnácti filmů vybraných do české soutěže získal cenu našeho časopisu celovečerní film Lukáše Přibyla Do Běloruska (L. Přibyl a Total Helpart T.H.A., 2007) z dokumentárního cyklu téhož autora Zapomenuté transporty s přihlédnutím k projektu jako celku. Ten shromažďuje jedinečné výpovědi pamětníků, kteří prošli ghetty a koncentračními tábory v Pobaltí a dalších oblastech východní Evropy. Svědectví přeživších jsou v citlivě a neokázale zpracovaných filmech provázena bohatým filmovým a fotografickým materiálem. (ik)

1. března 2008 se na Žofíně konala vernisáž výstavy Aby se to už neopakovalo — výstava k dějinám K 231, připravená Ústavem pro studium totalitních režimů a dalšími institucemi. Od 21. dubna je k zhlédnutí na Filozofické fakultě v Praze. Přestože je výstava vcelku "nevelká" (patnáct panelů a čtyři vitríny), zachycuje jeden z velmi významných prvků dění Pražského jara — snahu bývalých politických vězňů o rehabilitaci a nastolení práva. Jde totiž o kapitolu tehdejšího dění, která v sobě koncentruje mnohé, co rokem 1968 hýbalo — minulost jako politikum, limity komunistické reformy a strachy "reformátorů", veřejnost jako aktéra dění i širší (sovětský) rozměr Pražského jara. K výstavě byl připraven katalog, v němž autoři Petr Blažek, Tomáš Bursík, Josef Halla a Jiří Hoppe v působivé zkratce shrnuli mnohé podstatné nejen pro K 231, ale i dobu, v níž se zdálo možné dosáhnout nápravy obludných křivd. (jac)

Učitelům dějepisu, kteří se rádi věnují moderním dějinám, a to hlavně období po roce 1945, vychází dnes vstříc stále větší objem periodik, knih, produkce různých sdružení, spolků a institucí. Je to dobře už jen proto, že každý, kdo alespoň chvíli učil, dobře ví, jak obtížný bývá sběr a třídění kvalitního materiálu k výuce. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu přišel s dalším vydáním Sešitů (č. 16/2007; Státní bezpečnost v letech 1945—1953), tentokráte věnovaných historii StB. Velmi obsáhlá studie Jiřiny Dvořákové si zaslouží pozornost hlavně pro svou přílohu — jde o faksimile dokumentů nejrůznějších schémat ze sledovaček, úkolů pro členy StB, schémat fungování jednotlivých odborů a další. Taková příloha může velmi dobře přiblížit studentům tehdejší praktiky tajné služby v první fázi vzniku totality v poválečném Československu. Sešity lze objednat a získat zdarma přímo na Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v Praze. (lic)