Od roku 1933 do Mnichovské dohody v roce 1938 se Československo stalo významným útočištěm pro uprchlíky z nacistického Německa či z Rakouska.
I když přesná čísla nejsou známa, mohlo v Československu na kratší či delší dobu pobýt zhruba dvacet tisíc uprchlíků z Německa, zhruba dva tisíce rakouských sociálních demokratů či komunistů, kteří přišli po bojích ve Vídni v únoru 1934, a neznámý počet převážně židovských uprchlíků z Rakouska po „anšlusu“ v březnu 1938. Pro uprchlíky byla výhodná blízkost československého území, délka a obtížná střežitelnost hranice a též používání německého jazyka. V této statistice nejsou navíc započítáni repatrianti, českoslovenští občané, kteří se kvůli pronásledování vrátili z Německa či Rakouska do vlasti.
...