Sluneční záře, jíž Ludvík XIV. rozzářil svou dobu, nedopadala jen na jeho dvůr. Inspiraci a především touhu po vyrovnání vzbuzovala v nejednom evropském vládci tehdejší doby. Veškeré takové "pokusy" byly a jsou badateli o Ludvíkovi XIV. často karikovány, bez ohledu na celkový záměr a konečné vyznění a souvislosti. Výjimkou nebyl ani saský kurfiřt Friedrich August I. (1694—1733) a polský král August II. (1697—1706 a 1709—1733) v jedné osobě, proslulejší pod jménem August Silný (August der Starke; 1670—1733). Nebyl sice původně vychováván k tomu, aby vládl, ale "fortuna" jej nakonec učinila nejen kurfiřtem v Drážďanech, ale přivedla ho i na varšavský královský dvůr. Někteří historikové bádající o saských dějinách však tvrdí, že Sasko nic horšího — z hlediska zahraniční politiky a vnitřní stability — než August Silný potkat nemohlo. A "neodpustí" mu ani po zvážení veškerých kladů, které tato kulturní zkušenost pro kurfiřtství bezpochyby měla.
...