Tři velká témata dominují v korespondenci dvou českých vědců z přelomu padesátých a šedesátých let 19. věku. Univerzitního profesora V. V. Tomka, žijícího v Praze, a jeho o sedm let mladšího přítele Josefa Jirečka, úředníka ministerstva kultu a vyučování ve Vídni, tehdy vzrušovala polemika o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského, situace Muzea Království českého jako stěžejní vědecké instituce a pronikavý politický obrat, který se po Bachově pádu projevil opětovným vzrůstem autority Františka Palackého, a zejména Františka Ladislava Riegra, jehož pověstná schůzka s předákem konzervativní šlechty Jindřichem Jaroslavem Clam-Martinicem se uskutečnila 6. ledna 1861 v Tomkově bytě na Karlově náměstí. To je v podstatě osa příběhu, který skrývá 85 dopisů (40 Tomkových a 45 Jirečkových), pouhý výsek z podstatně rozsáhlejšího souboru korespondence, z níž část, týkající se zvláště období 1850—1852, zveřejnil roku 1931 v časopise Duch novin Oskar Butter. Zmínky o této edici využil už Karel Kazbunda, v knize, uvedené rozsáhlou studií Magdaleny Pokorné a opatřené komentovaným jmenným, byť pouze výběrovým rejstříkem, chybějí.
...
Academia, Praha 2008, 316 s., 295 Kč