„Má každé město jednu ženu, / o které mluví celý svět. / Tak Tarnovská má pro Lvov cenu, / pro Madrid zase Saharet. / Má Paříž svoji Steihalovou, / té skládám rád svou poklonu, / my máme paní Zieglerovou / a nad ni ještě Yvonnu./ Ó Praho má, ty máti měst, / ach jak krásně v tvém lůně jest.“
Tento kuplet zpíval Karel Hašler doprovázeje se na kytaru 12. září 1911 ze hřbetu velblouda hostujícího cirkusu Henry, který v těch dnech rozbil svůj stan na Karlově náměstí. Pobavení Pražané dobře věděli, o kom je řeč, a prostořeký kabaretiér si u dotčených dvou dam vysloužil žalobu pro urážku na cti. Že je jmenoval mezi slavnými evropskými umělkyněmi, známými zejména aférami a skandály, by možná ještě unesly (koneckonců primadona Národního divadla Maruška Zieglerová živila nejednu fámu a „senzaci“ a každou další vítala jako dobrou reklamu), pohoršila je však těsná společnost s nejproslulejší polskou vražednicí. Hlasité novinářské „halo“ rozvířili kolegové té, jejíž pseudonym se Hašlerovi v kupletu tak pěkně rýmoval. Nepatřil nikomu jinému než Olze Fastrové, první české žurnalistce z povolání.
...