Dům potravin měl být pohostinnou oázou socialistického gurmánství, která by v pustině omezeného potravinářského sortimentu poskytovala stálou hojnost a zaručenou kvalitu. Gruzínský koňak, ruský kaviár a pražská šunka, to bývaly pilíře jeho nabídky. Kdo se chtěl při nějaké oslavě blýsknout, objednal chlebíčky z Domu potravin a neopomněl to zdůraznit. To je však již minulost, jejíž realistický obraz působí z pohledu dnešního gastronomického nadbytku roztomile komicky. Chuť vtipkovat nad mírně nadsazenými vzpomínkami si však prozatím nechejme zajít, protože důvod, proč je nutné k bývalému Domu potravin obrátit pozornost, je vážný a vůbec v něm nejde o něco tak pomíjivého, jako je jídlo.
...