Dějiny a současnost

Časopis pro dějiny, umění, přírodu a dnešek Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 2/2007 nabízí kromě zasvěceného ohlédnutí Jaromíra Olšovského za výstavou Slezsko — perla v České koruně výborný příspěvek Martina Pelce „»Troppauer Eistypen«: zapomenuté dílko akademického malíře Richarda Assmanna“, ve kterém autor představuje Assmannovy karikatury opavských bruslařů, které vznikly na sklonku rakousko-uherské monarchie. Assmann totiž "postavil na brusle" konkrétní opavské osobnosti, které se účastnily řízení místního bruslařského spolku, například majitele železářského obchodu či majitele likérky. (be)

V posledním roce vzbudilo dílo Witolda Gombrowicze (1904—1969) několikrát pozornost čtenářů a občanů nejen v Polsku (kauza vyškrtnutí z literárního kánonu), ale i u nás (konečně vyšel v češtině Trans-Atlantik). A tak není divu, že se Gombrowiczovi věnují v tematické části i Souvislosti 3/2007. Jiří Zatloukal se mj. soustředil na genezi Gombrowiczova Deníku, ale věnuje se i některým jeho románům a především časopisu Kultura — nejvýznamnějšímu periodiku poválečné polské emigrace —, který "spojil" Gombrowicze s Jerzym Giedroycem. Tomáš Jirsa se ve svém eseji snaží postihnout nepostihnutelnost interpretačních možností Gombrowiczova díla tolik vymezeného těkavým pohybem mezi zajetím smyslu a únikem před ním. A ke slovu se dostal i samotný W. G.: Risum teneatis... aneb odpověď těm, kdo mají zlost na Trans-Atlantik. (ivc)

Těm, kdo mají někdy chuť upnout nějakého nezbedníka na mučicí nástroj, by asi neměl ujít článek Achima Timmermanna „Smírčí kříž a pranýř. Pozdně gotická drobná architektura a liturgie potrestání zločinu“ v Umění 5/2007. Ani další studie není příliš smířlivá, Neil Cox se zaměřil na #8222;Původ Massonových Vraždění“ (Massacres). Důkladnou a zajímavou analýzou našel inspirační zdroje Massonova díla (20. a 30. léta 20. století) u Carona (16. století), Poussina (17. století) i u Delacroixe (19. století). (ivc)