Malebná zřícenina hradu Roupova nedaleko Přeštic patří mezi méně známé a neprávem opomíjené památky. Jeho historie začíná ve 13. století, kdy byl založen některým členem rozvětveného rodu západočeských Drslaviců. Hlavní obrannou i obytnou budovu tehdy tvořila nedávno znovu objevená obdélná věž, vybudovaná na vrcholu táhlého skalnatého návrší. Na konci 14. století byl hrad Něprem z Roupova za účasti stavební huti krále Václava IV. poprvé rozšiřován. Dodnes se z této doby dochovalo v jihozápadním paláci několik konzol žebrových křížových kleneb s nepravidelným vzorcem. Nejzávažnější přestavbu provedl Jan II. a Jan III. z Roupova na přelomu 15. a 16. století v pozdně gotickém stylu. Tehdy bylo hradní nádvoří obklopeno ze všech stran palácovými křídly, bylo vybudováno mohutné opevněné předhradí a z hradu se stala velkolepá pevnost ozdobená četnými arkýři a věžičkami. Poslední přestavba, provedená Janem Nezdickým z Roupova, byla zaměřena už "jen" na modernizaci a bohaté vybavení interiérů v duchu renesance. Zaniklou krásu hradu Roupova dodnes připomíná perokresba Jana Willenberga z roku 1602. Krátce poté, v roce 1607, byl nucen zadlužený rod pánů z Roupova své přepychové rodové sídlo prodat. Novými majiteli se stali páni z Janovic a Klenové, které v roce 1704 vystřídala hrabata z Hauben. V roce 1707 nastal v dějinách stavby zlomový moment. V té době již vrchnost na zastaralém hradě nesídlila a správa panství byla přenesena na nedaleký zámek v Červeném Poříčí. Opuštěný hrad se začal rozpadat a posléze byl využíván jako zdroj levného kamene. Jeho rozlehlé, částečně opravené zbytky, jsou dnes v držení rodiny Raisovy, která obývá část upravených budov někdejšího předhradí.
Po téměř třistaleté devastaci se nejvýraznější dominantou hradního jádra stala unikátní pozdně gotická kuchyně s vysokým komínem, který ční nad troskami bran a paláců. Relativně dobře se dochovala zmíněná severovýchodní část předhradí obsahující mimo jiné dvě zastřešené bašty a hradbu.
Při odhalování a zpevňování základů budov hradního jádra v letech 2000 až 2006 bylo objeveno množsví keramiky ze 14. až 17. století. Mezí ní se ve velkém počtu objevily zlomky gotických, renesančních a zejména pozdně renesančních kachlů, zdobených nejrůznějšími reliéfy. Bylo rozeznáno a většinou i identifikováno 104(!) ikonografií s rozmanitou povrchovou úpravou. Jsou zde zastoupeny motivy gotické s převážně náboženskou tematikou, renesanční s žánrovými scénami, anticky pojaté alegorické postavy, králové a šlechtici v bohatých kostýmech, motivy heraldické a bezpočet pozdně renesančních rostlinných ornamentů... Odhaduje se, že na hradě bylo na konci 16. století asi 30 kachlových kamen, přičemž některá měla zákonitě své předchůdce, a tak byl jejich celkový počet v průběhu věků ještě vyšší. Některé objevené ikonografické celky patří po stránce výtvarné i technickým zpracováním evidentně ke stejnému kamnovému tělesu a postupně se vynořují obrazy kamen ze zaniklých komnat. Tuto vizi mimo jiné přiblíží připravovaná studie nazvaná „Impozantní zbytky kachlových kamen z paláců hradu Roupova”, která má být publikována v periodiku Castellologica bohemica koncem roku 2008.
Kdybychom měli předběžně charakterizovat největší přínos dosavadních roupovských nálezů v oblasti kachlové produkce, potom by šlo především o zbytky úctyhodného počtu 28 různých polychromně glazovaných ikonografií, které navíc pocházejí ze tří slohových období. Taková nálezová situace na jedné lokalitě je zcela jedinečná. Můžeme sledovat pestrou škálu technik provedení, od nesmělých pozdně gotických počátků, kdy jsou jednotlivé glazury slabé, přepálené a nepřesně nanesené, až po bravurně zvládnuté pozdně renesanční výrobky, dodnes zářící sytostí barev. A na závěr ještě jedna zajímavost: byl objeven unikátní lehce pozlacený reliéf s motivem Zvěstování Panně Marii. Pokud je známo, gotické nebo renesanční pozlacené kachle byly dosud v Čechách nalezeny pouze na Pražském hradě a dva kusy bez přesné lokalizace má ve sbírkách pražské Národní muzeum. Z historické literatury víme, že u nás existovala taková kamna v Kutné Hoře a právě na hradě Roupově. Kronikář 17. století Bohuslav Balbín se totiž ve svém díle Krásy a bohatství české země při popisu interiérů hradu výslovně zmiňuje o nádherných pozlacených kachlích s heraldickou tematikou. Zvláštní je, že objevený zlacený motiv patří jednoznačně do ikonografie náboženské, a proto nelze vyloučit, že na hradě stálo na počátku 17. století pozlacených kamen víc.