Když jsme na začátku tohoto roku v rubrice Zapadlí vlastenci popisovali činnost Osvětového spolku Jakuba Hrona (OSJH), zmínili jsme, že se na květen chystá otevření Hronova muzea v Metánově. Dnes je Kabinet profesora Hrona pro poučení i zábavu skutečností. Slavnostně byl představen metánovské, častrovské a jiné celosvětové veřejnosti v sobotu 19. května 2007. Shodou okolností probíhal o stejném víkendu sraz častrovských rodáků. Expozici věnovanou metánovskému rodákovi, kterou OSJH připravilo ve spolupráci s obcí Metánov a Krajem Vysočina, si tak během dvou dnů prohlédly řádově stovky lidí.
Kabinet profesora Hrona se nachází v prostorách bývalé metánovské školy. Ve vedlejší místnosti byl současně otevřen koutek dalšího významného metánovského rodáka, malíře Františka Severy. Jakýmsi spojovacím můstkem obou místností je sousedící stěna, na níž visí malovaný obraz zpodobňující libomudruna z Metánova. Hold, který mu tvůrci kabinetu vzdali, spočívá především v představení a zpřístupnění jeho díla: od buňátu nepřekotitelného přes hranatiny po jeho filozofické spisy.
Při příležitosti otevření expozice byla na svět uvedena první Hronova monografie z pera Vladimíra Boreckého Legenda o Hronu (Gutenberg, Praha 2007) a vyšlo rovněž nulté číslo Hronovin — Občasníku Metánovského muzea, které si čtenář může stáhnout z webových stránek spolku (www.osjh.cz/muzeum). V Hronovinách jsou vedle údajů jak o Hronově osobnosti, tak o jeho rodném kraji zmíněny i některé jeho verše, za všechny a symbolicky uveďme: „Kdo chce prázdně blafat, chce-li, může hafat.”
Muzeum naštěstí neblafá, a tak poutník krajem pelhřimovským může zavítat do Metánova a v kabinetu obzvláštníkově nějakou chvíli pobýt.