Jednou z nejznámějších českých movitých památek, která však shodou okolností významem a obsahem úzce souvisí i s památkami nemovitými, je Langweilův model Prahy. Počátkem tohoto roku se podrobil unikátní operaci. Nešlo však o restaurování, obnovu, či jakékoliv jiné vylepšení fyzického stavu, ale o první komplexní záznam jeho výpovědi jako korunního svědka podoby Prahy před sto sedmdesáti lety.
Nápad se zrodil pravděpodobně prozajičtěji, než by kdokoliv čekal. Na počátku byla touha pražských magistrátních úředníků blýsknout se touto kuriozitou a historickou podobou Prahy před svými kolegy ze světa, aniž by museli s křehkým exponátem hýbat. Představovali si zřejmě, že by efektní funkci mohla splnit virtuální kopie modelu, kterou by bylo možné kdykoli v příhodnou chvíli na cédéčku vytáhnout z kapsy, vložit do počítače a před užaslým publikem nechat excelentně zapanáčkovat za tichého obdivu i hlasitého "wow".
Papírový model na dřevěné konstrukci vytvořil sluha Univerzitní knihovny v Praze
Antonín Langweil v letech 1826—1837
(foto Michael Fokt)
První magistrátní kroky k naplnění této lákavé vize před několika lety byly překotné, nebraly příliš ohled na ochranu modelu, ani názor Muzea hlavního města Prahy jako jeho správce. Teprve odborná expertiza pracovníků zahraniční firmy, magistrátem na "trojrozměrné scanování" předběžně angažovaná, prokázala, že vše je technicky komplikovanější, než si lze jen tak od stolu naplánovat.
Zájem pražského magistrátu o realizaci digitalizace Langweilova modelu i v technicky, organizačně a finančně o mnoho náročnější podobě, než nabízela první laická představa, však trval. S pomocí špičkového specialisty z Fakulty elektrotechnické ČVUT Jiřího Žáry byly nejprve specifikovány současné možnosti prostorového i plošného snímání neobvykle členitého a v detailech miniaturního předmětu. Dále bylo nutné upřesnit technické požadavky na snímaná data a škálu žádoucích výstupů od vysoce odborných až po laické. Další tým spolupracovníků pak zkoumal, zda se model předpokládané proceduře může vůbec podrobit, jak bude chráněn při náročné manipulaci a osvětlování a zda tím vším nebude fyzicky strádat. Teprve když byly tyto otázky uspokojivě zodpovězeny, bylo v roce 2006 zorganizováno výběrové řízení na dodavatele řešení digitalizace Langweilova modelu Prahy.
Firma Visual Connection, spol. s r. o., která výběrové řízení v létě roku 2006 vyhrála, však ještě do okamžiku zahájení snímání počátkem roku 2007 prošla velmi krušnou přípravnou fází. Ukázalo se, že celý projekt je zcela průkopnickým dílem, proto i velkým dobrodružstvím, neboť nikde na světě se nic podobného ve srovnatelném rozsahu dosud neuskutečnilo. Na míru modelu musel být zkonstruován snímací robot, s jehož pomocí vzniklo mezi lednem a polovinou března 2007 až tři sta tisíc záběrů dílů rozloženého modelu. Teprve až tato data budou utříděna, může dojít na vlastní "modelářskou" práci, kdy bude postupně sestavován virtuální model a jeho aplikace, jak pro bádání a poučení, tak pro zábavu a potěšení. První výstupy z této práce budou k dispozici nejdříve na podzim tohoto roku, dokončení je však plánováno až v průběhu roku 2008.
Od prvního vystavení Langweilova modelu v Muzeu hlavního města Prahy počátkem šedesátých let 20. století muzeum pořídilo již několik sérií jeho fotodokumentací, od klasické černobílé v sedmdesátých letech, přes dokonalé diapozitivy v osmdesátých a nedokonalé digitální snímky v devadesátých letech. Žádná technika však neumožnila zaznamenat vše, co badatelé, památkáři i nadšenci na modelu hledali. Je zbožným přáním všech, aby se to podařilo tentokrát. Bonusem pro veřejnost však bude konečně i to, co bylo po celá desetiletí jen občasnou výsadou několika osob, restaurátorů, fotografů, muzejních kurátorů, totiž vidět a objevovat detaily modelu beznadějně skryté očím návštěvníků za sklem vitríny. Pro tyto účely byly úzké uličky snímány navíc lékařským boroskopem. Ten odhalil zraku zcela nepřístupná místa modelu (dvorky, podloubí apod.) i voliéru ve Valdštejnské zahradě s exotickým ptactvem.
Příjemným překvapením pro návštěvníky muzea je po opětném sestavení modelu do vitríny počátkem dubna tohoto roku nové osvětlení, které nabízí názorné nasvícení městských celků i překvapivé světelné efekty. Doplňkem je také pohyblivá kamera zavěšená na stropě vitríny s projekcí na monitoru, s níž může divák prostřednictvím ovládacího pultu sám pohybovat a dle libosti si zajímavosti modelu přibližovat.
Digitalizace Langweilova modelu Prahy stojí pražský Magistrát dvanáct a půl milionu korun. Radost z této velkorysosti i výsledků unikátní akce snad může trochu pokazit jen oprávněná předtucha, že další desetiletí nepochybně nabídne ještě dokonalejší, suverénnější a efektnější technické možnosti...