Od zveřejnění Fukuyamova článku o konci dějin v roce 1989 a rozšíření této myšlenky v knižním vydání (1992) je vše, co tento autor napíše, ihned v zorném poli renomovaných nakladatelství. Na český překlad (Konec dějin a poslední člověk) jsme si však počkali deset let. A téměř stejný počet roků trvalo i vydání jeho dalšího díla v češtině. Text Velkého rozvratu vznikal jako cyklus vysokoškolských přednášek v roce 1997 a analyzuje ...
‣Víceknihy (recenze)
Josef MÜHLBERGER: Dějiny německé literatury v Čechách 1900—1939
Po Pražských letech německých a rakouských spisovatelů Pravoslava Kneidla, Menší knížce o německých spisovatelích z Čech a Moravy Pavla Kosatíka a překladu knihy Jürgena Serkeho je dalším důležitým příspěvkem k poznání této "literární krajiny" vydání Mühlbergerovy knihy.
Trutnovský rodák Josef Mühlberger (1903—1985) byl vedle Hermanna Graba a Waltera Seidla patrně nejnadějnější německý prozaik z Čech v generaci narozené v prvních letech dvacátého století. Stál však mezi frontami, neemigroval a ...
‣VíceJan E. SVOBODA — Jindřich NOLL — Vladislav SKALA: Praha 1945—2003
Kapitoly z poválečné a současné architektury
Nakladatelství Libri úspěšně rozšířilo svoji ediční řadu Knihy o Praze již třetím svazkem publikací věnovaných architektuře. První svazek se zabýval pražskou architekturou v letech 1891—1918, druhý pojednával o meziválečné architektuře (1919—1940) a nejnovější práce se věnuje poválečné architektuře od roku 1945 do roku 2003. Všechny tři dosavadní svazky zpracoval i obdobný autorský tým, v předkládané knize posílený o fotografa Vladislava Skalu a o Radomíru Sedlákovou, která je autorkou ...
‣VíceHienadź SAHANOVIČ — Zachar ŠYBIEKA: Dějiny Běloruska
Tato publikace je první syntézou dějin Běloruska a zároveň jedním z prvních celistvých vypracování výkladu běloruských dějin po rozpadu Sovětského svazu. Byla vytvořena na základě dvou samostatných studií běloruských historiků H. Sahanoviče a Z. Šybieky. Kniha zasluhuje pozornost přinejmenším proto, že se její autoři snaží překonat rozšířené mýty a stereotypy ruské a sovětské historiografie zamítající de facto samostatnost běloruských dějin. Je napsána z pozice historiografie národní, která posuzuje historický vývoj ...
‣VíceLibuše HRABOVÁ: Stopy zapomenutého lidu
Obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii
Při pohledu na novou knihu Libuše Hrabové by se chtělo zvolat: Konečně si někdo vzpomněl! Autorka odkryla v českém prostředí kdysi tak populární a nyní opomíjené téma — Polabské Slovany. Česká historiografi e má v tomto ohledu nepochybný dluh. V posledních šedesáti letech se Polabští Slované objevovali pouze jako dílčí a okrajová témata, významnější studie publikovali pouze Vladimír Procházka a Hynek Bulín. Tento pomyslný dluh se pokusila splatit Libuše Hrabová a ...
‣Více