Moderní italské dějiny jsou v naší historiografii příslovečnou popelkou. Kniha Pavla Helana je tedy průkopnická nejen z hlediska zaměření na "husovský" aspekt raných let Benita Mussoliniho. Pro české prostředí také výrazným způsobem rozšiřuje povědomí o politických počátcích budoucího fašistického diktátora; celistvé životopisy tohoto muže dostupné v českém jazyce totiž dosahují maximálně prostřední úrovně.
Helan na prvních zhruba sedmdesáti stranách přibližuje Mussoliniho novinářské a politické začátky. Mladý rebel se i díky rodinné tradici záhy angažoval v socialistickém hnutí, především jako pisatel velmi ostrých článků na nejrůznější témata. Právě tato publicistická činnost je autorovi hlavní nitkou, kolem které splétá linii svého výkladu. Čtenáři tak poskytuje poměrně podrobný vhled do názorů a postojů mladého Mussoliniho, které ve své většině záhy projdou radikální proměnou. Je patrné, že Helan zná Mussoliniho publicistiku opravdu detailně. Úpěnlivá snaha neopominout ani ten nejmarginálnější Mussoliniho článeček nebo recenzi k té které problematice však místy nudí a působí dojmem mechanického řazení informací. Občas také chybí zasazení Mussoliniho názorů do širšího dobového kontextu. Je to způsobeno i tím, že Helan opomenul některou důležitou literaturu, např. Mussoliniho životopis z pera R. J. B. Boswortha — v současnosti nejuznávanější portrét pozdějšího fašistického vůdce. Autor pravidelně používá práce R. De Feliceho; podivně ale působí, když napíše, že tento historik je autorem „několikasetstránkové čtyřsvazkové biografie“ Mussoliniho. De Feliceho životopis ve skutečnosti čítá zhruba 6500 stran a je rozdělen do osmi svazků...
Těsně před válkou Mussolini vystoupal až do nejvyšších pater socialistické strany. Tu ovládlo radikální křídlo a nadaný žurnalista se stal šéfredaktorem ústředního listu Avanti!; tato pozice už mu dávala značný politický vliv. Novinám vtiskl svou radikální a agresivní rétoriku a vše nasvědčovalo tomu, že v rámci strany bude jeho kariéra jen a jen stoupat. Kvůli roztržce ohledně postoje k válce však byl Mussolini ze strany vyloučen a ihned zakládá vlastní list Il Popolo d´Italia, na jehož stránkách rozvíjí masivní agitaci za vstup Itálie do války na straně Dohody.
Helan následně přibližuje Mussoliniho válečnou publicistiku, především z hlediska postoje k další existenci Rakouska-Uherska. Důležité je především upozornění, že přes veškerý názorový posun stále ještě nesklouzl na linii šovinistického nacionalismu. Píše kupříkladu o tom, že Slované mají právo nebýt italizováni a odmítá nároky své země na Dalmácii. Helan pak na několika příkladech ukazuje, jak Mussolini, už jako šéf fašistického hnutí, velmi záhy přehodnotil i tyto názory. V podání autora, který jinak bezpečně zná italské reálie však působí dost rušivě některé opakované nepřesnosti: náčelník italského generálního štábu Cadorna se jmenoval Luigi, nikoliv Carlo, ministr zahraničí Sonnino zase nenesl jméno australského města (Sidney nikoliv Sydney). Našli bychom ale i jiné nepříliš podstatné omyly.
V další části knihy čtenář nalezne obraz české společnosti v Mussoliniho publicistice do nástupu fašismu k moci. Opět platí výše řečené: výklad je velmi fundovaný a detailní, dobře nastiňuje proměny Mussoliniho názorů. Úzkostná snaha nevynechat ani tu nejbanálnější zmínku a citaci je však občas zbytečná.
Poté už následují informace související s Mussoliniho spisem o Husovi. Autor ukázal, co Mussoliniho inspirovalo k sepsání oslavného dílka o českém kacíři a odkud k němu čerpal informace. Jednotlivé kapitoly pak podrobil detailní kritice a přiblížil další osud knihy; je pochopitelné, že se k ní Mussolini už jako fašista rozhodně nehlásil. Připojena je také velmi pečlivá edice spisu.
Mussoliniho spis o Husovi nikdy neměl hodnotu vědeckou, lze však na něm dobře ukázat, jakými ideovými veletoči tento muž během svého života prošel. Jedná se tedy o prvotřídní pramen k poznání raného Mussoliniho myšlení, které Pavel Helan vyložil velmi dobře. Neodpustím si však poznámku k názvu jeho knihy: titul Duce a kacíř zní efektně, když ale Mussolini své dílo psal, neměl ani tušení, že z něj bude fašistický "Duce". Vše spíše nasvědčovalo tomu, že se stane italským Leninem...
L. Marek, Brno 2006, 400 s., 360 Kč