Prezident Jacques Chirac odhalil v Panteonu pamětní desku na počest Spravedlivých Francie, kteří zachránili tisíce životů francouzských Židů za druhé světové války. „Tisíce světýlek vytrvaly i pod tmavým závojem nenávisti, který Francii halil během let okupace“, můžeme na ní číst.
Panteon je místem posledního odpočinku velikánů francouzské historie. Rozhodnutím připomenout na tomto posvátném místě hrdinné činy francouzských Spravedlivých jim Jacques Chirac přisoudil historické místo v paměti národa. „,Kdo zachrání život, zachrání celý vesmír,' píše se v Talmudu. (...) Každý z vás proto určitým způsobem zachránil lidstvo. (...) Vy, Spravedliví Francie, jste předali zásadní odkaz současnosti i budoucnosti našeho národa: odmítnutí lhostejnosti a zaslepenosti.“
Jacques Chirac tímto činem navazuje na své předchozí účtování s historií. Roku 1995 jako první prezident připustil, že francouzský stát nese zodpovědnost za razii z 16. a 17. července 1942 zvanou Vel'd'Hiv'. Policie tehdy zatkla téměř třináct tisíc Židů, z nichž většina zahynula v koncentračních táborech. Během svého úřadování se prezident vyjádřil také k dalším černým stránkám francouzské historie: odsoudil otroctví a zasadil se o uznání zásluh vojáků z kolonií, kteří bojovali pod francouzskou vlajkou za druhé světové války. Na konci svého mandátu chce proto učinit zadost také světlým stránkám francouzské historie, a hrdinství Spravedlivých je jednou z nich. „Díky vám (...) se dnes můžeme podívat své historii zpříma do očí. Můžeme být hrdi na to, že jsme Francouzi!“ Kritikové však nezapomínají podotknout, že historie je nejsilnější kapitolou Chiracovy spíše průměrné prezidentské kariéry.
Titul Spravedliví všech národů, původem z Talmudu, je určen pro ty, kdo pomohli za druhé světové války Židům bez nároku na finanční kompenzaci. Speciální komise memoriálu Jad Vašem v Jeruzalémě již udělila tento titul zhruba dvaceti tisícům Evropanů. Mezi nimi jsou necelé tři tisíce Francouzů, čímž se země galského kohouta zařadila na třetí místo za Polsko a Nizozemsko. Mnohé z příběhů Spravedlivých byly zachyceny ve filmu či literatuře, jako např. Schindlerův seznam.
Ve Francii bylo před vypuknutím druhé světové války na tři sta tisíc Židů. Díky pomoci Spravedlivých tři čtvrtiny z nich válku přežily. Ani jejich příběhy nebudou zapomenuty. Některé z nich byly roku 2003 vydány ve Slovníku Spravedlivých pod vedením Luciena Lazara. Kniha s předmluvou Jacquese Chiraca je laděna do stejného tónu jako prezidentův projev v Panteonu: „Je pro nás útěchou (...), že existovali lidé, kteří v době barbarství a úpadku zachránili čest Francie. Nadešel čas přisoudit jim místo v paměti Francouzů.“ V dnešní době, kdy je historická paměť obětí útoků ze strany negativistů, je toto poselství stále aktuální.