Konference v českoskalickém Muzeu Boženy Němcové byla uspořádána u příležitosti 150. výročí vydání spisovatelčina nejproslulejšího díla — Babičky. Název akce ovšem avizoval, že nepůjde o přehlídku referátů a diskusních příspěvků vztažených výhradně k "první knize" české literatury. Sborník, který vyšel v září 2006, tak nabízí velmi pestrou paletu studií, jež leckdy zasahují přímo zmiňovaný text a jeho nejbližší okolí, ale především ve svém souhrnu vytvářejí jakousi komplexní mapu kontextů a souvislostí: historických, literárněhistorických, sociokulturních, biografických, jazykových atp.
Program konference byl rozvržen do několika bloků a každý z nich obsahoval příspěvky nějakým způsobem vzájemně korespondující. Editoři sborníku se však rozhodli v podstatě rezignovat na konceptuální strukturaci svazku a všech 24 textů uspořádali abecedně. Na jednom pólu spektra tak nacházíme pojednání obecně historiografická, která svým různorodým charakterem vymezují rámec, do něhož je ústřední téma (Němcová a její dílo) usazeno. Jedná se převážně o politologicky a sociologicky orientované studie interpretující situaci v zemi těsně před rokem 1848 a zejména pak v letech následujících. Některé z nich rozkrývají danou problematiku do širších souvislostí (J. Kořalka), v jiných je pohled na dobu v jejích konkrétních projevech (dějiny každodennosti, sociální dějiny atd.) "pouhým" prizmatem, jímž jsou nahlíženy jednotlivé momenty ze života rodiny Němcových či samotné spisovatelčiny tvůrčí činnosti (J. Machačová — J. Matějček). Do jisté míry autonomní subkapitolu zde tvoří několik výrazných příspěvků zaměřených k "dějinám ženy", či obecněji k genderové problematice (J. van Leeuwen-Turnovcová — J. Stráníková, M. Lenderová, L. Saicová Římalová), včetně kriticky laděného hodnocení novějších oborových publikací (D. Musilová) a jednoho z referátů zahraniční provenience, jenž pojednává o způsobu, jakým byla žena Němcová vnímána mužskou vlasteneckou elitou na Slovensku (I. Malec-Bilińska).
Pokud jde o texty zacílené již přímo k osobnosti a dílu Boženy Němcové, stojí svým významem přirozeně v popředí studie, které se vydávají na ne zcela zmapovanou půdu, sumarizují dostupné poznatky a seriózní vědeckou cestou se pokoušejí o osvětlení některých "temných míst". K takovým příspěvkům patří kupříkladu referát, jenž celou konferenci otevíral: Y. Dörfl ová a L. Sršeň v něm podávají obsáhlou zprávu o výsledcích své práce na revizi známých portrétů Němcové, přičemž hlavní zájem upírají na vyčlenění spisovatelčiných autentických podobizen jakožto cenného ikonografického pramene. Početná řada dalších textů se pak dotýká oblasti, která prochází "revizí" dlouhodobě, a v rámci celé autorčiny pozůstalosti je jí aktuálně věnována nejsystematičtější badatelská a ediční péče: korespondence. S uvedenou kategorií se částečně tematicky překrývá rovněž hojně zastoupená skupina textů: stati lingvistické, resp. lingvoliterární. Za zmínku rozhodně stojí podnětné zamyšlení A. Macurové nad novodobými jazykovými deformacemi pohádek Boženy Němcové.
Pro literárního historika budou nepochybně cenné studie nabízející různá interpretační uchopení konkrétních beletristických složek spisovatelčina díla; analýzy jednotlivých motivických řad stmelujících toto dílo vnitřně — jako svébytný literárněhistorický celek — a zároveň odkazujících k dobovému evropskému kulturnímu prostoru (A. Haman, J. Janáčková, V. Viktora). K objevným příspěvkům je rovněž nutno připočíst vystoupení, jejichž autoři přicházejí se zdánlivě marginálním "odhalením" nebo s náznakem nové hypotézy, čímž ovšem mnohdy otevírají potenciální nové cesty dalšímu systematickému výzkumu (M. Lenderová, J. Peřina). Jednoznačně největší "objevitelské ambice" pak má stať J. Šůly „Sedm úvah historika o původu, datu a místu narození české spisovatelky Boženy Němcové aneb Je Babička rodopisným pramenem?“ Je ovšem diskutabilní, jestli autorova snaha vnést konečně do věci jasno v tomto případě došla naplnění, či zda příspěvek nevyznívá spíše jen jako další z řady "zaručených" zpráv o původu naší slavné spisovatelky.
Závěrem ještě několik slov k referátu, jenž na konferenci vzbudil (očekávaný) rozruch. Robert B. Pynsent se ve vystoupení nazvaném „Božena Němcová jahnující: Pokus o Babičku“ pustil do srovnávání některých rysů Babičky s knihou Mein Kampf Adolfa Hitlera. Není možné smysluplně komentovat všechny otázky, které Pynsent otevírá. Lze jen konstatovat, že jakkoli provokativní — věcně i ne/metodologicky — se v jistých bodech může studie jevit, obsahuje ve svém jádru několik podstatných momentů, jež mohou být vnímány nikoliv jako autorova samoúčelná exhibice, nýbrž jako nesmírně cenná pobídnutí k dalším diskusím a novým přístupům k dané problematice.
Milan Horký — Roman Horký (edd.), Božena Němcová. Život — dílo — doba. Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference konané ve dnech 7.—8. září 2005 v Muzeu Boženy Němcové. Muzeum Boženy Němcové, Česká Skalice 2006, 252 s., 250 Kč