- http://mujweb.cz/www/mlyny/
Ještě stojí, leč nemelou. Při pohledu na zahálející a leckde i chátrající větrné mlýny neboli větřáky, povětrňáky a větrovce se vkrádá nutkavé podezření, že donkichotové nenávratně vymřeli. Jejich zjevným převtělením jsou však obdivovatelé všech těchto stále ještě dochovaných a působivých dominant. Počet českomoravskoslezských větrných mlýnů se scvrkl z původních více než 900 na desetinu. Molinologie (nauka o mletí a mlynářství) u nás rozlišuje dva převládající typy: nejrozšířenější byl dřevěný a proti větru povětšinou natáčený mlýn (též zvaný německý nebo samec), který ovšem snadno hořel, takže dnes můžeme narazit spíše na zděný typ kuželovitého mlýnu, vesměs s otáčivou střechou (zvaný holandský nebo samica). Základní přehled podává stránka Větrné mlýny Čech, Moravy a Slezska (Aptis Media).
- www.povetrnik.wz.cz
Jak důmyslně byly mlýny konstruovány a jak se vyplatilo vědět, odkud vítr vane a zda je tak akorát, a čím začínalo desatero větrného mlynáře — samozřejmě U jednoho mlynáře mlíti budeš —, tomu se věnuje portál Povětrník — Větrné mlýny v českých zemích ("webík pro potěchu oka i ducha" svědomitě spravuje Petr Veselý). Ke každému mlýnu je připojována stručná historie stavby, osudy mlynářů a podle možností dokumentární i novodobé fotografie a mapy. Najdeme zde i zmínky o lidových zvycích, pověstech a pověrách. Pěkné a prohlížitelně velké obrázky těchto architektonických a zároveň technických památek nalezneme také na stránce Větrné mlýny (http://mlyny.wz.cz). A ze zahraničních zmiňujeme alespoň anglický portál Windmill World (www.windmillworld.com), který může být využit též jako rozcestník k větrným mlýnům na celém světě (včetně Česka).
dasik@nln.cz