Informace o Lennonově zdi dnes nechybí takřka v žádném pražském turistickém průvodci. Historie nápisů na této zdi má však starší tradici. Podle vzpomínek pamětníků souvisí s nedalekým domem Jana Wericha. V jeho okolí se již v šedesátých letech objevovaly napsané vzkazy pro tohoto známého herce.
Malování na zdech malostranských domů je také zmíněno ve fejetonu signatáře Charty 77 Jiřího Bareše z jara 1977. Autor samizdatově šířeného textu vzpomínal na podzim roku 1967, kdy spolu s kamarády psal po zastavení Literárních novin protestní hesla v nočních pražských ulicích. Připomněl také období po okupaci Československa vojsky států Varšavské smlouvy. Na konci srpna 1968 bylo nápisů na pražských zdech tolik, že natěračům trvalo několik let, než písmo přestalo pod novými fasádami prosvítat. V době, kdy Bareš psal svůj fejeton, se na stejném místě u Čertovky nacházela již podle jeho slov pouze záplava banalit, která neměla žádný viditelný vztah k tehdejším poměrům. Současně si ovšem všiml, že se verše na omítkách rozšířily a táhly se již do poloviny Velkopřevorského náměstí.
Rituály u Lennonova pomníku se příliš nezměnily ani po roce 1989 (fotografie z prosince 2005)
(foto Petr Blažek)
V polovině prosince 1980 kdosi v reakci na zastřelení Johna Lennona vytvořil jeho památníček právě na Velkopřevorském náměstí. Využil prázdnou kamennou desku, která v minulosti zřejmě sloužila jako součást veřejného vodovodu. První podoba symbolického náhrobku byla jednoduchá. Neznámý autor napsal křídou nápis Za Johna Lennona a nad ním nakreslil kříž. Na místě přibyly záhy svíčky, květiny a fotografie zastřeleného zpěváka. Na počátku roku 1981 nahradil původní nápis nový, podle šablony vytvořený text s Lennonovými životopisnými daty, který doplnila jeho fotografie. V dubnu 1981 byla zeď Maltézské zahrady poprvé přemalována zelenou barvou. Plošná likvidace nápisů zřejmě souvisela s přípravami XVI. sjezdu KSČ. Podle Romana Laubeho, který později napsal o "lennoniádách" na Kampě řadu zpráv, změnilo právě toto plošné přemalování zdi zcela atmosféru místa: "Poezie ze zdi zmizela a objevila se tam řada hesel s takovým politickým podtextem. První, který jsem tam registroval bylo 'Palach by plakal'."
K proslulosti místa přispěla i Jazzová sekce, která na podzim 1981 vydala o Lennonovi sborník s fotografiemi pomníčku. Informace o Lennonově zdi, jak se místu začalo říkat, přinesly postupně také některé samizdatové či exilové časopisy.
Když 8. prosince 1981 přišly na Velkopřevorské náměstí desítky mladých lidí, aby si připomněly první výročí Lennonovy smrti, rozhodly se úřady jednat razantně. Protože pouhé přemalovávání nápisů (navíc v blízkosti francouzského velvyslanectví) nepomáhalo, byly na zeď umístněny plakátovací plochy. Další výroční setkání fanoušků Johna Lennona se proto až do 8. prosince 1989 většinou konala na nedalekém náměstíčku u Čertovky. Původně malá shromáždění mládeže ve výroční den postupně přerostla ve večerní pochody Prahou, proti jejichž účastníkům zasahovala policie. Na Kampě se také od poloviny osmdesátých let podepisovaly petice protestující proti rozmístění jaderných zbraní na obou stranách Evropy, požadující propuštění politických vězňů a umožnění výkonu náhradní civilní služby. Když v druhé polovině osmdesátých let nepomáhaly odstrašit návštěvníky Kampy každoročně nasazené stovky policistů, rozhodla se StB řešit situaci okolo lennonovských setkání jiným způsobem. V roce 1988 převzal organizaci prosincového srazu SSM, který u Čertovky uspořádal "povolený" folkový koncert. O výročních setkáních jednalo dokonce i předsednictvo ÚV KSČ, které navržený postup schválilo. V diskusi představitelů komunistického režimu zazněly i některé pozoruhodné názory. Například Miroslav Štěpán navrhoval využít "lennonovskou" tradici a na Velkopřevorském náměstí zřídit oficiální desku, která by připomínala mírové aktivity britského hudebníka.
V prosinci 1989 připravil výroční setkání v euforické atmosféře původně opoziční Mírový klub Johna Lennona (MKJL). O něco později byla ze zdi odstraněna plakátovací plocha. Zdálo se, že doba zamalovávání nápisů je definitivně pryč. Situaci však změnil Řád maltézských rytířů, který se v roli majitele rozhodl chátrající zeď opravit. Souhlasil s návrhem MKJL, aby zde malíř František Flašar vytvořil portrét Johna Lennona. Původní představa, že se vedle portrétu budou na zeď pouze kreslit květiny, však vzala rychle za své.
V listopadu 2000 se podoba místa opět razantně změnila, když ji členové skupiny Rafani přetřeli zelenou barvou a doprostřed umístili nápis láska. Počin prezentovali jako "odpověď" na tehdejší politickou situaci a jako reakci na vyprázdnění původního ducha místa. Obnova zdi v "lennonovském" pojetí však na sebe nenechala dlouho čekat. O několik měsíců se poprvé a prozatím naposledy po listopadu 1989 do celé věci vložily opět úřady. Památkový úřad nařídil majiteli, aby zeď opět přemaloval. Tentokrát se podkladem pro nové kresby a nápisy stala přijatelnější okrová barva.
Setkání u příležitosti výročí Lennonovy smrti se na Velkopřevorském náměstí konala 8. prosince doposud každý rok. Letos to již bude po pětadvacáté.