Přední britský historik a hvězda světové liberální publicistiky Timothy Garton Ash ve své nové knize pozoruhodně doplňuje dvě předchozí práce o další časovou dimenzi. V knize Svazek: Osobní příběh (česky 1998) se soustředil na minulost a na možnosti rekonstrukce vlastního životního osudu ze zachovaných písemných pramenů nečekané provenience (svazku, který na něj vedla Stasi). Soubor Dějiny přítomnosti: Eseje, črty a zprávy z Evropy devadesátých let (česky 2003) zkoumal, zda jdou motivace i ctnosti historikova díla použít též při zachycení přítomnosti, kterou prožívá. V nové knize Svobodný svět: Amerika, Evropa a budoucnost Západu pak minulost a přítomnost doplňuje třetí rozměr — budoucnost, kterou před sebou svobodný svět může mít.
Východiskem k přemítání o budoucí podobě světové politiky je Ashovi dramatická krize vztahů mezi USA a Evropou, která naplno propukla na počátku roku 2003 poté, co se vláda prezidenta Bushe rozhodla k vojenské invazi do Iráku i bez souhlasu OSN. Tuto roztržku — dodnes zcela nezahojenou — Ash využívá jako scénu pro vlastní podněty k jejímu překonání (což je v zájmu jak USA, tak Evropy) a k posílení věci svobody v globálním měřítku. Krize je mu příležitostí k realistickému naznačení, čeho je možné dosáhnout během příštích dvaceti let. Dál podle něj stejně žádný zodpovědný pozorovatel nemůže dohlédnout, aniž by již zcela nefabuloval. Ashovy "dějiny budoucnosti" svým záměrem upomínají na staré pravidlo Peroutkovo, že žurnalista má psát tak, aby se podle toho dala dělat politika. Místy Svobodný svět skutečně připomíná politický program — a Peroutka by z něj měl jistě radost. Střízlivý, na empirickém pozorování postavený liberální projekt, sycený pesimismem intelektu a optimismem vůle, může imponovat právě svým pragmatickým realismem.
Ash se snaží formulovat pro tři základní entity, jimž se v knize věnuje (Británii, Evropskou unii a USA), takové role, které by jim dohromady umožnily účinkovat ve hře, jejíž ideou bude úspěšné šíření myšlenek i blahodárných praktických důsledků svobody i za hranice Západu. Budoucí svobodný světový post-Západ nemůže vzniknout bez spolupráce USA a EU, včetně specifického přínosu Británie, tohoto dítěte Evropy a rodiče Ameriky. Ash dokáže jít za běžné politické fráze a nabídnout i několik zcela praktických kroků. Podle něj by např. každý obyvatel bohatého Západu (kterými jsme i my) měl dávat jedno procento svého celoročního příjmu renomovaným dobročinným organizacím působícím v rozvojovém světě.
Chudý Jih je totiž podle Ashe rozhodujícím místem, které musíme změnit, má-li mít svobodný svět budoucnost. A to je úkol především pro Ameriku, nejbohatší a podle něj prozatím velmi sobecký stát. Bez odstranění děsivé chudoby, nemocí, hladu a bídy světového Jihu nebudou ani žádoucí změny v dalších třech oblastech (Blízký východ, Dálný východ a přístup k planetě Zemi) stačit k tomu, aby svět v roce 2025 vypadal podstatně lépe než dnes. Modlitba, jež prosí o svobodu, dobrou vládu, spravedlivé zákony a šťastný život, pak shrnuje základní formulaci jeho politického kréda.
Nerecenzujeme zde tedy nakonec nějaký politický manifest? Ano i ne. Záporně lze odpovědět ve smyslu dnes často vnímané politiky — jako pouhého stranického politikaření. Kladně odpověď na otázku vyznívá v onom původním významu starostí o věci obecné, o stav naší obce, jež je dnes vesnicí planetární. Je v tom sice i stopa podezřelého idealismu, který může obzvlášť překvapit u skeptického a racionálního Brita, avšak Ash není žádný naivní snílek ani propagandista. I kdybyste nesouhlasili s jeho závěry, že Británie musí zmenšovat vzdálenost mezi oběma břehy Atlantiku, že bez spolupráce USA a EU bude cesta ke svobodnému světu bezvýchodně zatarasena, můžete se znovu těšit z jeho mimořádného pozorovatelského a analytického daru. Díky němu umí přítomnost vidět z perspektivy budoucího historika, jako by měl již výhodu odstupu a budoucích vědomostí, které nabízí pouze čas. Ashův literární styl pak jako vždy udivuje metaforickým šarmem, s nímž se dá psát (a to velmi precizně) o záležitosti tak nepoetické a nešarmantní, jakou je světová politika.
Většina toho, co Ash píše v této knize, není nijak převratná. Další z jeho literárních blíženců a krajanů, George Orwell, ale tvrdil, že nejlepší knihy jsou ty, které vám říkají, co už víte. Měl-li pravdu, pak Svobodný svět je jednou z těchto cenných knih. Svou výstižností a přesvědčivostí vám pomůže mnohdy si s překvapením uvědomit, že tohle jste sice věděli, ale takhle dobře napsané to čtete poprvé.
Přeložil Šimon Pellar, Paseka, Praha — Litomyšl 2006, 240 s., 249 Kč