Dosud zřejmě největší a nejdůležitější výstavu "ženského umění" uspořádali dva muži a dali si přitom záležet na tom, aby se feministicky ideologizovaných témat dotýkali jen opatrně. Jeffrey Hamburger završil svoje studia uměleckého projevu mentality ženských řeholnic a Robert Suckale předvedl nečekané výsledky svého metodického přístupu orientovaného na objednavatele, a nikoli na výtvarníka. Z obrovského množství uměleckých děl shromážděných na dvou rozsáhlých výstavách v Essenu a Bonnu totiž jen malou část vlastnoručně vytvořily řeholnice. Ženského rodu byla jiná složka kompozitního středověkého "autora": objednavatelky a primární publikum. Nejpřekvapivější bylo, kolik z nejvýznamnějších památek vzniklo právě pro ženské kláštery.
...