Ruralismus vznikal v 19. století v reakci na převratné změny, kterými společnost procházela. Pokoušel se vracet k základním hodnotám, mezi nimiž hrál značnou úlohu vztah k půdě, přírodě a venkovu.
Základní ideové východisko, které sehrálo velice důležitou roli při konstituování ruralismu jako celosvětového hnutí, je střet nastupující modernity s dosavadními převládajícími tradicemi. Společnost je utvářena liberalismem s tržními mechanismy volného trhu a s myšlenkovou pluralitou, neomezovanou žádnými tradičními axiologickými danostmi. Díky principu úspěšnosti a prosperity získávají převahu zřetele materiální nad zřeteli duchovními, vývojový dynamismus odsouvá do pozadí statické složky kontemplace a mýtotvorného srůstání s realitou. Ruralisté, můžeme-li to tak říci, předjali základní konflikt mezi pastorálním světem mytizovaných dějin, dějin dokonale idealizovaných, a časově ohraničeným světem praktického a mechanického zaměření. Pojem pokroku jako cesty zpět, zpět k hodnotám, které vytvářejí náš obraz lidství – to byl jakýsi základní impulz ovlivňující vznik ruralistického hnutí. Tento impulz byl vyvolán k životu či vyprovokován setkáním s určitou hodnotovou destrukcí, tak jak ji obnažují určité společensko-politické konfliktní situace. Takovou situací par excellence je jakýkoliv ozbrojený konflikt; to si lze ověřit na vývoji ve Spojených státech amerických, kde nalézáme počátky ruralismu jako politicko-kulturního hnutí.
...