Dějiny a současnost

Studentský list Babylon, v poslední době poměrně často zmiňovaný, resp. kritizovaný, připravil hutné letní číslo (10/2005) s tématem Šumavy, které zcela vyplnilo i literární a výtvarnou přílohu. Výborné čtení na prázdniny patří asi k nejzdařilejším za uplynulý akademický rok. Ale i v létě si čtenář užije trochu ostrosti P. Placáka, jenž komentuje spor I. Langera a R. Vévody o rozdílech mezi nacismem a komunismem. Na titulní straně se pak redakce "opřela" do Českého svazu bojovníků za svobodu v souvislosti s vyloučením O. Stránského. Poměry v této organizaci by si zasloužily širší komentář — nebo možná vůbec žádný. (zmar)

Zdlouhavé peripetie, které doprovázely stavbu nové hořovické radnice na počátku 20. století, poutavě popisuje Yvetta Hájková v již osmém ročníku sborníku Státního okresního archivu v Berouně Minulostí Berounska. Život venkovského učitele ve druhé polovině 19. století, jeho všednodenní starosti a radosti pro změnu zachycuje edice vzpomínek zdického učitele Dominika Merhauta. (be)

V novém čísle vlastivědného čtvrtletníku Pod Blaníkem (2/2005) píše F. Procházka o počátcích spolkové činnosti v kraji v sedmdesátých letech 19. století, podnícené zrušením cechů, které do roku 1860 sloužily jako platforma pro místní aktivity. ("Kácovská opona a spolky ve Vlašimi a okolí v letech 1860—1868") (toz)

Pozdě, ale přece zaznamenáváme vznik sesterského periodika Sedliny a dočasnost, internetového časopisu pro studenty, vyučující, příznivce a zájemce o studium v Historickém ústavu FF MU v Brně (http://historie.quash.cz/index.php). Vládne mu svěží duch studentský, publikují tam recenze, články, zprávy a zprávičky. Zvlášť záslužné je sbírání pamětihodných výroků vyučujících do kroniky ústavu, studentská aktivita kdysi všeobecně rozšířená a dnes hanebně zanedbávaná. (Robert Antonín: Mám tady takový spor s kolegou Třeštíkem, je to dialog svým způsobem, já mu píšu e-maily a on mi neodpovídá; Libor Vykoupil o nějaké knize: V knihovně to nemáme, protože nějaký hajzl to ukrad a já to nebyl tentokrát; Martin Wihoda: Mentální obzor Francouzů končí pět kilometrů za Rýnem, dál už je Asie. Obzor Pražáků končí u Kolína.) (noo)

Podle tradice vycházející z Václava Hájka z Libočan je rok 905 považován za rok postavení rotundy na Budči. Na letošek tedy připadá 1100. výročí. V případě takového čísla je už myslitelná a pominutelná odchylka, vlastně ani nejde o přesné datum, ale o povědomí. Sládečkovo muzeum v Kladně, správce budečské rotundy sv. Petra a Pavla, připravilo k této příležitosti sborník Budeč 1100 let (905—2005) / I. Archeologie a historie. Najdete tu příspěvky týkající se samotného návrší, rotundy, archeologických nálezů a počátků přemyslovského státu i o neo. ciálního tzv. budečského Slavína. Příjemná publikace nejen pro "putování" na Budeč je doplněna fotografiemi, schématy a tabulkami. (ivc)