V pražském domě č. p. 31 v Myslíkově ulici se nachází kulturní zastoupení frankofonní části Belgického království, Valonsko-Brusel. Dva výstavní sály pravidelně hostí expozice belgického umění. Letos v únoru Belgičané poprvé vystavili své "rodinné stříbro", komiks. Je to pýcha Belgie, o čemž svědčí bruselské muzeum historie komiksu i sochy jeho hrdinů v centru města.
Výstava Edgar Pierre Jacobs, zakladatel belgického komiksu představila v Praze jednu z největších osobností belgické komiksové klasiky. Jacobs, operní pěvec z Lille, přišel ke kariéře komiksového tvůrce náhodou, když byl za války nucen opustit angažmá ve Francii. Nouzový zdroj obživy mu záhy přinesl slávu, po níž by býval toužil na prknech opery.
Těsně po válce se setkal s Georgesem Rémim (známým pod uměleckým pseudonymem Hergé), tehdy již slavným otcem Tintina. Přizval Jacobse, aby mu pomohl překreslit předválečné tintinovské seriály do samostatných alb (dvě z nich, Modrý lotos a Tintin v Americe, vydal loni Alba-Tintin a počátky belgického komiksu tros), a současně mu dal prostor na stránkách komiksového obtýdeníku, jejž v té době začal vydávat.
Právě časopis Tintin, respektive jeho obálky s Jacobsovými kresbami byly ústřední částí zmíněné výstavy. Na stránkách Tintina se poprvé střetli hrdinové Jacobcovy nejslavnější série: agent MI5 Francis Blake a vědec Phillipe Mortimer. Společně vyšetřují zapeklité případy na všech pěti kontinentech a jejich příhody často odrážejí politické aktuality.
Politiku a světové dění pouštěl do svých příběhů i Hergé, proto jeho seriály s oblibou využívají historici 20. století. Již první kroky neohroženého adolescentního reportéra Tintina do země Sovětů (Tintin v zemi Sovětů, 1929), Tintinovy postoje ve zmíněném albu Modrý lotos, vynesly jeho tvůrci těsně před druhou světovou válkou pozvání do Číny od ženy generála Čankajška.
Výstava věnovaná E. P. Jacobsovi a domovské revue jeho kreslených seriálů již sice skončila, pořadatelé však slibují, že v představování historie komiksu budou pokračovat. Od 3. března do 8. dubna bude následovat výstava dvanácti mladých tvůrců na téma "procházka třetím tisíciletím" a na začátku října se představí samostatně kreslíř Bernard Yslaire.
(ula)