- Lednové číslo brněnského literárního časopisu Host přináší zajímavý rozhovor s americkým spisovatelem českého původu Janem Novákem, autorem nedávno vydaného bestselleru o bratrech Mašínových (Zatím dobrý. Mašínovi a největší příběh studené války, Petrov 2004). O tom, jak se píše historie, jak se vyrovnat s naší minulostí a mnoho dalšího se můžeme dočíst v únorovém Hostu v rozhovoru s historikem Petrem Čornejem. Oba rozhovory mají mnohé společné, Novák i Čornej se shodují v názoru, že při psaní je nejdůležitější sepětí člověka s daným prostředím, jeho kulturou, tradicemi a mentalitou; to platí stejnou měrou pro historika i spisovatele.
(eb)
- Zánik Rakovnických novin, ve 30. letech 20. století jednoho z nejlepších lokálních českých periodik, přibližuje již pátý svazek sympatického občasníku Rakovnický sborník historický. Otiskuje ukázku z rukopisných vzpomínek učitele Václava Kapouna, jehož glosa z února 1941 "Příznak doby" o hladu na venkově, provázeném záhadným mizením psů a koček, způsobila zastavení Rakovnických novin. Článek byl označen za nepřátelský vůči Německé říši, noviny zlikvidovány, autor i odpovědný redaktor Václav Tuček skončili ve vězení.
(toz)
- Zevrubnou studii Richarda Biegela o díle pražského stavitele 18. století Anselma Luraga otikl časopis Průzkumy památek (2/2004). Obsahuje přehled dosavadního hodnocení Luragovy tvorby a ukazuje, jak jeho místo v dějinách architektury chápe dnešní historie umění — je pro ni posledním z velkých barokních stavitelů v Čechách.
(rum)
- Cenné vzpomínky Marie Novotné (nar. 1924) na život v údolí Vltavy před vybudováním přehrad Kamýk a Orlík otiskl nový, IX. svazek vlastivěného sborníku Podbrdsko. Obsahuje podrobnou topografii z větší části zaniklé osady Žebrakov, potréty posledních majitelů chalup, statků a mlýnu, výjevy z každodenního života a hospodaření u řeky ve 30. a 40. letech.
(toz)
- Sondy do poválečné české historie prostřednictvím několika osudů přinášejí Soudobé dějiny (3/2004). Martin Groman v obsáhlé studii připomíná spletitou životní dráhu komunistického novináře Stanislava Budína, Jiří Pernes zmapoval působení brněnského komunistického funkcionáře Otty Šlinga (1945—1950), Karel Hrubý přispěl studií "Zkušenost omylu: Nesnadná cesta profesora Františka Grause z ideologického zajetí".
(mík)